Za ČT si připlatíme pokaždé o inflaci, navrhuje ministerstvo

Ministerstvo kultury v úterý navrhlo zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o deset na 55 korun. Dál mají růst automaticky o inflaci, jak navrhla současná vládní koalice. Vyplývá to z aktuálního návrhu mediálních novel, které ministerstvo vypracovalo. Původní návrh kritizovaly komerční televize.

Pětikoalice přitom původně počítala s tím, že se koncesionářský televizní poplatek od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítal s tím návrh takzvané velké mediální novely, který následně prošel meziresortním připomínkovým řízením.

Podle všeho se vládní strany nakonec shodly spíše na systému valorizace, kdy by se poplatek automaticky navyšoval podle rostoucí hladiny cen. Konkrétně pokud by od poslední změny překročila šest procent.

Navrhované navýšení rozhlasového a televizního poplatku podle důvodové zprávy ministerstva pouze dorovná příjem České televize a Českého rozhlasu tak, aby mohly plnit veřejnou službu ve stávající kvalitě. Televizní poplatek ve stávající výši 135 Kč se neměnil od roku 2008, rozhlasový poplatek 45 Kč zůstává stejný od roku 2005.

Například Česká televize hospodaří s ročním rozpočtem osm miliard korun. Zaměstnává 3000 kmenových pracovníků a zhruba stejný počet externistů. Její financování je závislé na koncesionářských poplatcích, jejich současná výše 135 korun měsíčně pochází z roku 2008.

Platit by měli takřka všichni

Všechny informace chtějí vládní politici představit na středeční tiskové konferenci. „Představení návrhu předpokládám v řádu dní, maximálně týdnů,“ uvedl pro Echo24 dříve šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. Vedle automatického navyšování poplatků by přitom v zákoně mělo zůstat i několik sporných novinek, mezi nimiž se řešily především platby i za jiné přístroje mimo televizorů, ale také firemní poplatky dle počtu zaměstnanců.

„Redefinice poplatníka podle technických prostředků je dle mého názoru nezbytná. Současné znění zákona je v tomto ohledu třicet let staré. Technologie se za tu dobu změnily poměrně radikálně,“ vysvětluje Jakob. V praxi by to tak znamenalo, že by koncesionářské poplatky zřejmě hradili i ti, kteří nevlastní televizor. postačil by počítač, tablet nebo mobilní telefon.

Hospodářské komoře vzhledem k zahrnutí i mobilů a tabletů vadila především nemožnost se poplatku vyhnout, i když člověk nemá zájem veřejnoprávní média sledovat, a hovoří až o uvalení nové daně. „Návrh rozšiřuje působnost zákona i na počítače, tablety a telefony s argumentem, že uživatelé těchto zařízení mohou využívat služeb přes internet. Tato zařízení ovšem primárně slouží jiným účelům a sledování/poslouchání veřejnoprávních medií je pouze doplňkovou službou nevyužívanou všemi uživateli těchto zařízení. Rozšíření působnosti zákona i na tato zařízení vzbuzuje dojem, zda úmyslem zákonodárce není spíše skrytě uzákonit nový poplatek/daň za využívání internetu či daň z vlastnictví takových zařízení,“ argumentovala komora.