Dávka na bydlení vyjde za pololetí poprvé na více než 10 miliard

I v květnu pokračoval meziroční nárůst domácností, které pobírají populární příspěvek na bydlení. Meziročně dávku pobíralo o zhruba 26 tisíc domácností víc. Celkově tak šlo o necelých 260 tisíc domácností. Za prvních pět měsíců vyplatil stát na příspěvku meziročně o více než miliardu navíc, celkem 9,2 miliardy korun. To tak prakticky jistě znamená, že za pololetí výdaje překročí hranici deseti miliard. Výdaje přitom zřejmě v podobném tempu poběží až do konce roku. Jak informoval Úřad práce, žadatelé o příspěvek ho i přes změnu systému dávek mohou pobírat ve stejné výši až do prosince.

Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobíralo v květnu příspěvek na bydlení zhruba 260 tisíc domácností. Za měsíc jim tak stát vyplatil téměř 1,7 miliardy korun. Za prvních pět měsíců roku tak už na příspěvek zamířilo celkem 9,2 miliardy. To je o zhruba 1,1 miliardy více než v minulém roce. Zatímco v minulém roce za pololetí vyšel příspěvek na bydlení státní kasu na 9,8 miliardy, letos se dá očekávat za dodržení současného trendu výrazný skok, kdy za pololetí příspěvek překročí hranici 10 miliard a bude se spíše blížit k 11 miliardám.

V posledních měsících dávka překonávala dosavadní rekordy, nejprve v únoru, když počet domácností pobírajících tuto dávku stoupl na 295 tisíc, následně pak opět v březnu, kdy poprvé překročil příspěvek hranici 300 tisíc domácností. V květnu každoročně dochází k poklesu, v červnu tak lze spíše očekávat návrat k těmto vyšším hodnotám.

Lépe zacílit dávku by měl podle představ ministerstva práce nový systém dávek, který od října sjednotí příspěvek na bydlení do tzv. superdávky. Na letošní výdaje za dávku to však nemusí mít nutně dopad. „Všichni klienti, kteří aktuálně pobírají příspěvek na bydlení, budou mít výplatu tohoto příspěvku v dosavadní přiznané výši prodlouženou až do 31. prosince 2025, pokud si do 31. července 2025 nepožádají o přehodnocení dávky. Pokud podáte žádost o dávku státní sociální pomoci v období od 1. října 2025 do 31. prosince 2025, příspěvek na bydlení vám vyplatíme ve stejné výši do dubna 2026,“ uvedl v minulém týdnu Úřad práce na svém webu.

Na nájem daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení, ukazují to i některé případy, které dříve popsal deník Echo24. To se má změnit právě s revizí dávek a příchodem tzv. „superdávky“. Na vysoký příspěvek by už neměli dosáhnout ekonomicky aktivní lidé, kteří pobírají i přes čtyřicet tisíc čistého měsíčně. Kritici však varovali před tím, že nynější návrh zároveň může výrazně poškodit ty, kteří skutečně pomoc potřebují, jako například část samoživitelek žijících s menšími dětmi.

Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. Za růstem počtu příjemců je přitom i vládní rozhodnutí navýšit příspěvky a dopřát je většímu okruhu lidí. Vláda pak v době růstu cen energií vyzývala lidi k pobírání dávek, na které mají nárok, v rámci tzv. „deštníku proti drahotě“. Výdaje na příspěvek na bydlení se loni meziročně zvedly o 14 procent a dosáhly poprvé 20 miliard korun. Proti roku 2022 byly pak vyšší téměř 2,4násobně.

Z hlediska financí je otázka, zda revize dávek přinese nějakou změnu, ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) však od počátku říká, že záměrem revize není ušetřit rozpočet, ale lépe zacílit dávky a motivovat skrze ně více k práci. Dopady zavedení takzvané superdávky na rozpočet se podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí pohybovaly od snížení výdajů asi o 2,5 miliardy korun po jejich zvýšení zhruba o 7,4 miliardy korun. Vliv na rozpočet po sněmovních úpravách předlohy ale není známý. Poslanci například rozšířili v porovnání s vládní novelou okruh zranitelných osob s vyšší podporou o lidi s nárokem na vdovský nebo vdovecký důchod a na jeden rok o pozůstalé manžele či partnery. Snížili ale naopak částky energetického paušálu.

I po reformě dávek má zůstat u příspěvku na bydlení v platnosti limit 30 procent výdajů na bydlení. Nyní se ale mají náklady na bydlení stát jen jednou složkou složitého výpočtu společné dávky, která bude posuzovat i další složky jako například majetek domácnosti. V samotné složce bydlení však dojde v tomto ohledu k přitvrzení. Jednak dojde k rozlišení domácností na ty „zranitelné“ a „běžné“. Jako zranitelnou si lze představit domácnost důchodců či matky samoživitelky.

V praxi to znamená, že se podpora bude lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima a nad něj. Jednak dojde k úpravě zmiňovaných normativů. Snížit se tak mají uznatelné náklady a se stoupajícími příjmy i spoluúčast na jejich placení. Zpřísnit se mají pravidla také pro OSVČ s vyššími příjmy, které jsou v režimu paušální daně. Pro ty, kteří spadnou do kategorie „běžné“ domácnosti tak má změna znamenat i velmi výrazný úbytek podpory právě za složku bydlení, pro „zranitelné“ naopak zvýšení.