Pomalejší růst ekonomiky je problém, stát přijde na daních o miliardové příjmy

Ministerstvo financí letos očekává hospodářský růst dvě procenta po loňských 1,1 procenta. Ve srovnání s lednovou predikcí svůj výhled zhoršilo o 0,3 procentního bodu, a to zejména kvůli dopadu amerických cel na automobily, ocel a hliník. Zpomalení růstu ekonomiky se mimo jiné projeví v nižším výběru daní, zejména pokud se projeví v nižších spotřebních nákupech. Výpadek z příjmů se podle expertů může počítat v desítkách miliard.

Na růst spotřebitelských cen by cla mít dopad neměla, ministerstvo letos odhaduje průměrnou inflaci 2,4 procenta, tedy stejně jako loni. Na loňské úrovni byl měl zůstat i deficit veřejných financí, ministerstvo ho očekává 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Zadlužení veřejného sektoru by mělo vzrůst na 44,5 procenta HDP z loňských 43,6 procenta HDP.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že prognóza kromě sektorových cel zohledňuje také desetiprocentní všeobecná cla, která USA uplatňují proti většině zemí světa. Nezapočítává naopak dvacetiprocentní všeobecné clo vůči Evropské unii, které americký prezident Donald Trump minulý týden vyhlásil, ale ve středu oznámil jeho odložení o 90 dnů. Pokud by všeobecná cla ve výši 20 procent platila, vzrostl by letos český hrubý domácí produkt o 1,6 procenta.

PODCAST: Koho ještě odstaví od voleb? Koho ještě zavřou?

Stanjura zdůraznil, že Česko nemá zájem o celní válku mezi EU a USA. „Budeme se jako Evropa snažit, aby cla šla zpátky na úroveň před nástupem Donalda Trumpa, nebo jsme nabídli velkorysejší řešení dobré pro oba dva kontinenty, abychom ta cla měli nulová,“ řekl. Upozornil, že náklady celní války platí spotřebitelé ve všech dotčených zemích.

Předseda výboru pro rozpočtové prognózy a analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že události na poli celních sazeb nastalé po dokončení ministerského výhledu značí, že základní scénář pro růst české ekonomiky letos a příští rok by měl být nižší, přičemž autoři výhledu na tuto skutečnost jasně upozorňují a kvantifikaci vlivu plošných cel provádějí v detailním doprovodném komentáři.

„Tato kvantifikace je provedena solidně a z ní plynoucí snížení tempa růstu české ekonomiky letos a příští rok v rozsahu přes polovinu procentního bodu je v rámci všech nejistot spojených s takovými odhady vcelku věrohodné. Závěr, že u inflace bude dopad plošných cel letos zhruba neutrální a v příštím roce mírně protiinflační, je intuitivně přijatelný,“ uvedl Skořepa.

Co bude se strukturálním deficitem?

Nižší růst české ekonomiky by se měl za jinak stejných okolností projevit podle něj nižšími daňovými příjmy státního rozpočtu, zejména pokud se projeví v nižších spotřebních nákupech coby základně pro výběr nepřímých daní a v nižším růstu příjmů coby základně pro výběr daní přímých. „Oproti tomuto rozpočtově nepříznivému efektu bude příznivý efekt vyšších příjmů z celních poplatků zanedbatelný, protože přímý dovoz z USA do Česka je relativně malý, a navíc cla na tento dovoz možná budou navýšena nikoliv plošně, nýbrž jen selektivně,“ vysvětlil ekonom.

Výsledkem nižších daňových příjmů bude podle Skořepy hlubší standardně vykazovaný deficit státního rozpočtu a veřejných financí. „V pozadí ale bude zhoršení vývoje české ekonomiky, takže ohledně strukturálního deficitu by dopad měl být jen velmi malý. I strukturální deficit ale může výrazně narůst, pokud by se česká vláda například rozhodla nějakým způsobem subvencovat firmy v postižených odvětvích nebo pokud by – ve snaze udělat vstřícné kroky – navýšila výdaje za nákupy z USA třeba v oblasti vojenské techniky,“ dodal ekonom.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že už při schvalování státního rozpočtu na letošní rok bylo zřejmé, že výhled ekonomiky byl pro letošní rok až příliš pozitivní. „A kromě zpochybňování některých příjmů a výdajů, bylo zřejmé, že právě slabší růst patří mezi zjevná a pravděpodobná rizika. Aktuální snížení výhledu HDP je jen potvrzením tohoto očekávání, které navíc umocnila i celní válka se Spojenými státy. Výpadek příjmů rozpočtu se bude počítat v desítkách miliard a vzhledem k tomu, jak byl rozpočet našponovaný, bude to znamenat i vyšší deficit a dluh,“ uvedl Dufek.

Mezi další problémy letošního rozpočtu patří podle Národní rozpočtové rady mimo jiné zřejmě nadhodnocené výnosy z emisních povolenek, pokrýt bude třeba také výdaje na financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů v regionálním školství po celý rok, a nikoliv pouze do srpna, jak předpokládá podoba státního rozpočtu. Obdobný problém s nedostatečně vysokou hodnotou narozpočtovaných výdajů rada vnímá i u podpory obnovitelných zdrojů energií, kde již vláda musela přidat 20 miliard, čímž mimo jiné vysála rozpočtovou rezervu. Navíc se v tuto chvíli hledá také osm miliard navíc na obranu, aby ČR plnila závazek NATO vydávat alespoň dvě procenta HDP.

V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 241 miliard korun. Loni skončil rozpočet v deficitu 271,4 miliardy korun.

Petr Dufek dodal, že růst HDP nelze v tuto chvíli příliš přesně odhadovat, jelikož situace se mění z hodiny na hodinu. „Pokud se podaří dosáhnout pozitivní dohody (s USA), může naše ekonomika dosáhnout lepšího výsledku. Ale to už je v rukou Evropské komise a americké administrativy,“ dodal Dufek.