Vakcíny proti covidu-19 souvisejí s onemocněním srdce i krve, ukázala obří studie

Vakcíny proti covidu-19 byly v dosud největší celosvětové studii spojeny s mírným nárůstem neurologických, krevních a srdečních onemocnění. Výzkum provedla organizace Global Vaccine Data Network a byl zveřejněn v časopise Vaccine minulý týden. Informuje server Bloomberg. Po očkování mRNA vakcínami od společností Pfizer, BioNtech či Moderna byly na počátku pandemie zjištěny vzácné případy výskytu vyššího rizika zánětu srdečního svalu. Vakcíny vyráběné společností AstraZeneca zase zvýšily nebezpečí vzniku krevní sraženiny v mozku či Guillainova-Barrého syndromu, při kterém imunitní systém napadá periferní nervový systém.

Za poslední tři roky bylo celosvětově podáno více než 13,5 miliard dávek vakcín proti covidu-19 a jen v Evropě měly zachránit přes milion životů. Přesto byla malá část očkovaných osob poškozena, což vyvolalo vlnu debaty o prospěšnosti a škodlivosti vakcín.

Výzkumníci v rámci studie u 99 milionů očkovaných hledali 13 zdravotních potíží označených jako „nežádoucí příznaky zvláštního významu“, s cílem identifikovat jejich výskyt, který by překračoval běžné hodnoty. Po první, druhé a třetí dávce mRNA vakcín následně vědci vypozorovali vyšší míru zánětu srdečního svalu, z čehož největší nárůst zapříčinila druhá dávka vakcíny od firmy Moderna.

Nad očekávání byl také zaznamenán nárůst případů Guillainova-Barrého syndromu, jehož příznaky se objevovaly do 42 dnů od první injekce vakcíny ChAdOx1 vyvinuté v Oxfordu. Na základě hypotézy se očekávalo 66 případů, zjištěno jich bylo však 190. Guillanův-Barrého syndrom se u jiných mRNA vakcín neobjevil.

Po očkování vakcínou Pfizer-BioNtech bylo vypozorováno sedm případů akutní diseminované encefalomyelitidy (zánět mozku a míchy) oproti očekávaným dvěma.

„Nežádoucí příznaky zvláštního významu“ byly vybrány na základě předem zjištěných souvislostí s imunizací a s onemocněními souvisejících s imunitou.

Snížená schopnost cvičení, nadměrná únava, otupělost a „zamlžená mysl“ patří k příznakům zjištěných u více než 240 dospělých osob, u nichž se vyskytl postvakcinační syndrom. Příčina tohoto syndromu zatím není známa a neexistují pro něj žádné diagnostické testy ani osvědčené způsoby léčby. „Cílem výzkumu na Yaleově univerzitě je porozumění tohoto stavu a následné ulevení postiženým pacientům a zlepšení bezpečnosti vakcín,“ uvedl Harlan Krumholz, ředitel Centra pro výzkum a hodnocení výsledků nemocnice Yale New Haven.