Mladí začínají přebíhat k Babišovi. Tahle vláda pro ně politiku nedělá, říkají

Mladí volí ANO. Jestli se dříve hovořilo o tom, že čím dál tím více vládních voličů nechce příště k urnám, vzniká teď zřejmě kabinetu Petra Fialy další problém. Odrůstá generace, která nemá o strany současné koalice zájem a namísto toho se čím dál tím častěji poohlíží právě po hnutí ANO.

Podpora Andreje Babiše a dalších mezi mladými stoupá v šetření několika agentur, naposledy a nejmarkantněji u společnosti Kantar. Z jejího prosincového volebního modelu vyplývá, že právě lidé do 30 let začínají být výrazně nespokojení se současnou politickou situací. „Došlo k dramatickému propadu o 20 procentních bodů ze 43 na 23 procent. O 9 až 10 procentních bodů se zhoršila také spokojenost mezi ženami a lidmi s nejnižším vzděláním,“ uvádí Kantar.

Podle sociologa agentury Pavla Ranochy se preference ANO u mladé generace dlouhodobě pohybovaly mezi 10 a 15 procenty, což je výrazně méně než u jiných věkových skupin. Během covidu se pak přijatelnost ANO na čas ještě více propadla. „Naopak zhruba od podzimu 2022 pozorujeme viditelné nárůsty a letošek tento trend potvrdil, nebo dokonce zesílil. Nyní se ANO v této skupině pohybuje s podporou někde kolem 25 procent a nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit,“ sdělil Ranocha redakci.

„Podpora vládních stran u nejmladších voličů naopak slábne a už se propadla pod 50 procent, přičemž dříve to bylo kolem 70 procent, na přelomu let 2020 a 2021 dokonce až 80 procent, ale to dnešní vládní strany ještě byly v opozici,“ dodal pro Echo24.

Podobný, byť ne tak výrazný trend je patrný také u agentury STEM. V jejích výzkumech by letos v listopadu ANO volilo 18 procent mladých, v září by to přitom ještě bylo 14 procent. Podle ředitele společnosti Martina Buchtíka je to dáno především celkovým posilováním hnutí. „Nějaký trend, že by se mladí lidé úplně masově nad rámec uchylovali k volbě SPD nebo hnutí ANO nesledujeme. Spíš to kopíruje celkové posilování hnutí ANO,“ uvádí.

Podle prosincového průzkumu agentury Median pak ANO nebo ODS mají stále většinu u starších lidí. „Piráti by zvítězili mezi voliči do 34 let. Ve věkové skupině do 24 let by je volil každý třetí. SPD nejčastěji podporují lidé ve věku 45 – 54 let, ovšem i v této kategorii se dělí o druhé místo s ODS. Hnutí STAN by volili především studenti a prvovoliči, což je kategorie, kde nicméně zaostává za Piráty i TOP 09. TOP 09 má své voliče zejména mezi lidmi ve věku 18 – 24 let a 35 – 44 let,“ vyjmenovává Median.

Fiala mladým nic nenabízí

Důvodů, proč expremiérovi Babišovi roste podpora u mladých, může být podle odborníků více. Politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že současná pětikoalice toho mladým jednoduše moc nenabízí. „Nabízí se odpověď, že současná vláda prostě politiku pro mladé nedělá a pro mladé toho tolik v tuto chvíli prostě a jednoduše nenabízí. Neřeší se vlastně žádná témata, která by mladé v krátkodobém horizontu nejspíš zajímala – ať už je to otázka manželství pro všechny, postoj k měkkým drogám, či efektivní digitalizace státu nebo otázka dostupnosti bydlení,“ uvádí. Dalším důvodem pak může být i reprodukování nálad, které panují v rodinách.

Ranocha připomíná i daleko větší důraz ANO na současné trendy na sociálních sítích. Babiš, ale také například bývalá ministryně financí Alena Schillerová využívají hojně platformu Instagram, ale také například TikTok. „Může jít o důsledek větší aktivity ANO na sociálních sítích, ale také toho, že tato generace ještě nemá tak pevné politické ukotvení a přetáhnout ji na svou stranu je o něco jednodušší, čehož zřejmě ANO cíleně využívá,“ myslí si.

Podle Eibla může být investice do mladých voličů poměrně zajímavým nápadem do budoucna. „Nejmladší generace voličů si totiž nemusí vlády Andreje Babiše pamatovat, otázka je, nakolik vzpomínají na zmatené řízení státu v době covidu. Část prvovoličů tak je vystaveno nadbíhání pro ně neznámými političkami a politiky – a třeba proto, že je s nimi „sranda“ (o politiku přece nejde), tak o nich mohou přemýšlet,“ míní. Do jejich rozhodování může nahrávat i nedostupnost jiných alternativ, doplňuje.

Lidé nevědí, co se svými hlasy

Z nedávných průzkumů také vyplynulo, že přibývá nevoličů. Lidé kvůli bezradnosti ze současné situace k urnám nechtějí vůbec, případně se zdráhají říci, koho by volili. „Situace je taková, že lidé deklarují slabší ochotu jít volit. Typický volič ODS byl v minulosti ochoten k volbám jít, a teď si začíná být nejistý. My pak stanovujeme pravděpodobnost, s jakou ten člověk půjde volit a vidíme, že ti voliči zjednodušeně odcházejí mezi nevoliče,“ uvedl Buchtík.

„Jsou znechuceni a jednoznačně říkají, že nepůjdou volit, protože nemají alternativu,“ dodává s tím, že agentura se rozhodla volební účast pro svůj model simulovat na ne závratně vysokých 58 procentech. „Ve volbách by to asi bylo jinak. Emoce by navýšily volební účast,“ myslí si Buchtík.

K podobnému závěru došla při svém nedávném výzkumu i agentura Median. „Oproti minulému volebnímu modelu pozorujeme výrazný pokles ochoty zúčastnit se voleb, a to souhrnně o 5 procentních bodů,“ uvádí Median. „Změny v podpoře jednotlivých stran lze vysvětlit zejména nižší ochotou zúčastnit se voleb i nižší ochotou sdělit volenou stranou u voličů stran vládní koalice,“ doplnila.