Schizoidní povaha s narcistními a disociálními rysy. Jak získal střelec z FF UK tolik zbraní?
STŘELBA NA FF UK
K duševnímu stavu střelce z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy byly vypracovány dva znalecké posudky. Jeden z oblasti forenzní psychologie a druhý psychiatrický. Závěry se shodují, že útočník měl schizoidní povahu s narcistními a disociálními rysy. Naopak netrpěl žádnou duševní poruchou, která by narušovala vnímání reality. Nebezpečí neodhalilo ani několik psychiatrických sezení, které útočník absolvoval. Policie ve spisu, který má Echo24 k dispozici, popsala, jak došlo k tomu, že člověk s touto povahou mohl mít takový arzenál zbraní.
Střelec David Kozák složil zkoušku z odborné způsobilosti k držení zbraní 10. května loňského roku, tedy jen zhruba sedm měsíců před střelbou. V době od 30. května do 27. listopadu nabyl do legálního držení hned osm střelných zbraní. Mezi nimi i zbraně, užité ke střelbě v Klánovickém lese a také na FF UK, například samonabíjecí pušku značky ZEV Technologies či opakovací brokovnici značky Francolin Guardian (dosud balisticky nepotvrzeno, policie počítá s tím, že k potvrzení dojde).
U všech zbraní jsou evidovány podrobnosti jejich nákupu, včetně například ztotožnění prodejce, faktury a tak dále. Policie také prověřovala střelnice, zmapovala střelecké kurzy, na které útočník docházel. Hovořila i s osobami, které s ním přišly během nejrůznějších aktivit spojených se střelbou do styku, nicméně se jednoznačně potvrdilo, že nikdo z těchto osob nepomáhal útočníkovi s přípravou útoku. Nebylo zjištěno ani žádné pochybení konkrétní osoby například v souvislosti se zkouškou z odborné způsobilosti, z níž má policie i kamerový záznam.
Policisté považovali za důležité zdůraznit, že v souvislosti s procesem získávání povolení k nákupu prošetřovali pouze dodržení formálních opatření. „Zákon o zbraních a střelivu ani navazující právní předpisy v dané době jeho nabývání zbraní neznaly institut ‚podezřelého‘, ‚rizikového‘, ‚nadměrného‘ či jinak rizikového nákupu. Co se týče střeliva, tak toto nepodléhá registraci v centrálním registru zbraní,“ uvedla policie s tím, že nemohla detekovat rizikový postup. Registrace zbraní, které střelec vlastnil, nijak nevybočovaly z běžné praxe.
Většina obětí v jedné učebně a střelba přes dveře. Policie popsala postup střelce z FF UK
Zmatek v lékařské komunikaci
Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 si policie vyžádala veškerý přehled zdravotní péče poskytované střelci od zdravotní pojišťovny. Za relevantní je považován lékařský posudek pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k držení zbrojního průkazu pro skupiny B a E, který byl vydán dne 31. března 2023. Ten byl vystaven na základě osobního vyšetření lékařem a vyhodnocení zdravotní dokumentace žadatele.
Při vyšetření nebyly zjištěny žádné překážky pro vydání potvrzení o zdravotní způsobilosti, potvrzení bylo vydán pouze s podmínkou nošení dioptrických brýlí. Obvodní lékař prověřovaného poskytl policii výpis ze zdravotnické dokumentace, kde se nevyskytuje žádný záznam o psychologické či psychiatrické péči. To ale odporuje zjištění vyšetřovatelů, že střelec několikrát navštívil psychiatra či psychologa. U psychiatra se mělo jednat o celkem čtyři sezení v období od 23. září do 10. listopadu 2022. Prakticky přesně rok před střelbou – 20. prosince 2022 – také prošel útočník na žádost psychiatra i psychologickým vyšetřením.
Policejní spis nehovoří o konkrétních závěrech z těchto vyšetření, nicméně zmiňuje, že ho k prvnímu sezení objednala kamarádka, které se měl zmínit o sebevražedných sklonech. Za relevantní policie označuje, že o poskytnuté psychiatrické péči nebyl vyrozuměn obvodní lékař pacienta. Psychiatrička podle policie argumentovala tím, že jí Kozák nesdělil u jakého lékaře a zda vůbec je registrován. Policie v souvislosti s tímto postupem oslovila s prosbou o rozbor Českou lékařskou komoru, která konstatovala, že nedošlo k trestnému činu právě proto, že nebyl znám poskytovatel praktického lékařství.
Praktik mohl podle policie čistě teoreticky nahlédnout do lékového záznamu pacienta, kde by zjistil, že pacient má předepsanou „určitou medikaci“. Podle ČLK nicméně nemá praktický lékař povinnost ověřovat aktuální medikaci nahlížením do lékového záznamu. Posudek o zdravotní způsobilosti byl vydán zastupující, nikoliv ošetřující lékařkou, nicméně ani zde policie nevidí podezření ze spáchání trestného činu. Přesto však byl podán podnět k ČLK, aby postup prověřila.
Marvanová: Vyšinutý střelec z fakulty napsal dopis policistům. Zbraně si koupil, aby vraždil
Schizoidní povaha
Policie má k dispozici dva znalecké posudky. Jeden z oblasti forenzní psychologie a druhý z oboru psychiatrie. Psychologický posudek ve svých závěrech konstatuje, že „osobnost posuzovaného lze charakterizovat jako schizoidní s narcistními a disociálními rysy s velmi solidním IQ“. „Minimálně v posledním roce života pro něj bylo charakteristické dlouhodobé a silné nabuzení k vražedné činnosti. Korelátem vražedného nabuzení měly být pocity křivdy, zášti a nenávisti. Koncem roku 2022 u něj mělo dojít k propojení sebevražedných a vražedných sklonů,“ uvádí policejní spis s tím, že z forenzně psychologické typologie se jednalo o psychopatologického školního střelce, tedy pachatele s narušenou osobností.
Zatímco vražda otce ve stejný den, kdy došlo ke střelbě na FF UK, je podle odborníků součástí součástí profilu, předchozí útok v Klánovickém lese představuje určitou atypičnost. Dále posudek zmiňuje naprostou nejednoznačnost jeho motivu, který ani sám střelec nijak nevysvětlil (pokud by se potvrdila pravost profilu na síti Telegram, tak by šlo podle policie alespoň o částečné vysvětlení, zatím ale k potvrzení nedošlo – pozn. red.). Jádro motivace vycházelo z osobnosti útočníka, z psychiatrických vyšetření vyplývá, že gradovalo jeho uvažování o smrti od autoagrese k heteroagresi.
Střelec podle policie vyjadřoval před útokem vražedné myšlenky vůči rodiči, ale také vůči jinému cíli, který by útok nečekal. Znalec definoval základní motivační řetězec takto: Pocity křivdy – zášť/nenávist – ideace pomsty/potrestání – vražedné úmysly. U střelce nebyla nalezena žádná psychická porucha či psychóza (např. paranoidní schizofrenie, jeho kontakt s realitou měl zůstat po celou dobu zachován. Podobný závěr mělo přinést zhruba rok staré zmíněné psychiatrické posouzení.
Psychiatrický posudek vypracovaný po střelbě rovněž potvrdil, že u prověřovaného nebyla potvrzena duševní porucha chorobného charakteru, tedy psychóza. Byla vyloučena také porucha z oblasti organických duševních poruch. Střelec také netrpěl závislostí na alkoholu či drogách. Dostupná data naopak podle policie splňovala kritéria smíšené poruchy osobnosti, která nicméně nenarušuje testování reality, schopnost analýzy, syntézy a predikce. Takzvané volní schopnosti rovněž nebyly podle psychiatra významně narušeny,
