„Jednou agent, vždycky agent!“ Babiš byl jako agent Bureš evidován neoprávněně. Slovensko se s ním usmířilo
BABIŠ A STB
Slovenské ministerstvo vnitra uznalo, že český expremiér Andrej Babiš byl v dokumentech někdejší československé tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a s StB vědomě nespolupracoval. Úřad s Babišem uzavřel smír ve sporu o ochranu osobnosti týkající se neoprávněné evidence ve svazcích StB. Na rozhodnutí slovenského ministerstva už ostře zareagoval například Miroslav Kalousek či Tomáš Zdechovský. Slovenský Ústav pamäti národa uvedl, že na smír na faktech nic nemění.
"Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud," uvedl Babiš. "Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu," dodal.
Podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa (ÚPN) se Babiš v roce 1980 stal důvěrníkem StB a o dva roky později ho komunistická tajná policie získala ke spolupráci jako agenta s krycím jménem "Bureš". Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a kvůli obvinění se obrátil na soudy. ÚPN k aktuálnímu vývoji uvedl, že Babišovu oprávněnou evidenci jako agenta StB dokazuje vícero spisů, které na sebe chronologicky navazují. Rozhodnutí ministerstva vnitra uzavřít dohodu s Andrejem Babišem na tomto faktu nic nemění," uvedl mluvčí ÚPN Michal Miklovič pro slovenský DennikN.
Slovenské ministerstvo vnitra uzavření smíru zdůvodnilo dvěma právními analýzami a také tím, že prý existuje vysoké riziko jeho prohry ve sporu. Ministerstvo podotklo, že v takovém případě by Babiš mohl dodatečně uplatňovat vysoké finanční nároky na náhradu škody. "Toto riziko bylo v kontextu efektivního hospodaření s veřejnými financemi neakceptovatelné," napsal úřad. Smír uzavřený na základě dvojice právních analýz tak podle ministerstva předchází možným finančním ztrátám státu. "Postup je plně v souladu s naší snahou chránit finanční zájmy Slovenska a zabránit zbytečnému plýtvání veřejnými financemi," napsalo ministerstvo vnitra.
Podle ministerstva se Babiš zavázal, že vůči Slovensku nebude kromě jiného uplatňovat žádné nároky na náhradu škody v souvislosti s jeho evidencí u StB a stáhne své stížnosti podané u Evropského soudu pro lidská práva.
K celé záležitosti je již objevují první reakce politiků. "Teď už jen zbývá, aby Slovensko uznalo, že Vladimír Putin nikdy nebyl důstojníkem KGB a Václav Havel byl hlavním normalizátorem komunistického Československa," uvedl například bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten se vzdal poslaneckého mandátu v roce 2021, protože nechtěl být součástí volební kampaně před posledními sněmovními volbami.
Teď už jen zbývá, aby Slovensko uznalo, že Vladimír Putin nikdy nebyl důstojníkem KGB a Václav Havel byl hlavním normalizátorem komunistického Československa. https://t.co/Io0LZdxMGf
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) October 21, 2024
Ostře na zprávu reagoval také europoslanec Tomáš Zdechovský. "Jednou agent, vždycky agent! Mohou to lakovat, jak chtějí, ale to je tak všechno. Hnus!," uvedl na sociální síti X.
Neuvěřitelná nehoráznost! 🤬 Jak se něco takového může stát v demokratickém státě, který má za sebou takovou bolestnou (komunistickou) minulost. Co Babiš Eštokovi slíbil?! Jednou agent, vždycky agent! Mohou to lakovat, jak chtějí, ale to je tak všechno. Hnus! 🤬 pic.twitter.com/iviYILHji9
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) October 21, 2024
Český premiér Petr Fiala v podvečer na síti X uvedl, že smír slovenského ministerstva s Babišem je "handl" a dohoda Babiše se spřátelenými politiky.
Slovenským ministrem vnitra je předseda vládní strany Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) Matúš Šutaj Eštok. Letos v dubnu Babiš podpořil tehdejšího šéfa Hlasu-SD Petera Pellegriniho před rozhodujícím druhým kolem přímé volby slovenského prezidenta, ve kterém Pellegrini porazil kariérního diplomata Ivana Korčoka. Babiš tak učinil ve společné debatě s Pellegrinim v Bratislavě na závěr slovenské prezidentské kampaně.
Babiš v roce 2012 v souladu s tehdejší praxí slovenských soudů zažaloval ÚPN, který na Slovensku spravuje svazky StB. Ústavní soud ale o pět let později, kdy zrušil dřívější verdikty krajského i nejvyššího soudu v Babišův prospěch, toto pravidlo prolomil. Ústavní soud tehdy ovšem neuvedl, kdo má být žalovanou stranou.
V roce 2019 pak ústavní soud zrušil ještě další rozhodnutí krajského i slovenského nejvyššího soudu, které naopak Babišovu žalobu ve zmíněné kauze zamítly; příslušný senát to zdůvodnil tím, že obecné soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovaným. Právě řešení této otázky a nikoliv samotné oprávněnosti evidence Babiše v dokumentech StB bylo hlavním tématem, kterým se pak slovenské soudy zabývaly.