Petr Pavel k nám asi zabloudil z antiutopického románu

KOMENTÁŘ

Petr Pavel k nám asi zabloudil z antiutopického románu
Podvyvinutý smysl pro českou státnost je zatím nejcharakterističtějším rysem tohoto prezidenta, píše Daniel Kaiser. Foto: ČT24
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Na novoročním projevu prezidenta republiky jsou pozoruhodné tři momenty. První je rozumná prosba nepoměřovat celý loňský rok předvánoční střeleckou orgií na FF UK v Praze (byť tu prosbu Petr Pavel lehce znehodnotil výzvou nehledat další viníky, tedy nezajímat se o chování policie ještě před zásahem). Věta „Nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody.“ je samozřejmost, jakou už dávno před Pavlem měli zdůrazňovat i další ústavní činitelé.

Druhým momentem v projevu bylo nadbíhání mladým lidem. Těm prezident slíbil, že zapracuje na tom, aby politika a společnost obrátily svou pozornost k potížím mladší a nejmladší generace. Jaké potíže to jsou? Vedle digitální bezbřehosti dnešního světa hlavně tyto dva trendy: „Uvědomuji si, jak neutěšitelné je pro vás myslet na budoucnost, kde se zdá téměř nemožné dosáhnout na uspokojivé bydlení a ekonomickou samostatnost, na budoucnost ve světě, kde se životní prostředí hroutí.“

 

Tady Pavel v roli průvodce mladých lidí složitým světem naprosto selhává. Ani jim nenaznačí, že nemožnost dosáhnout na bydlení je z podstatné části zaviněna stranami, které mladší lidé nadproporčně volili a volí a které vedou třídní boj proti developerům. Neprozradí jim také, že o životní prostředí se strachují trochu zbytečně, protože žádné životní prostředí se nehroutí. Co ho vede k tomu, aby takový blábol ještě sám šířil?

Třetím pozoruhodným momentem byla výzva k přijetí eura. Prý je „načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky“ v tomto směru. Proč? No protože jsme takový závazek dobrovolně přijali při vstupu do EU. Ani to není pravda, zavázat se k přijetí společné měny jsme se museli, pokud jsme do Unie vůbec chtěli vstoupit, jakože jsme (z jiných důvodů, než bylo euro) chtěli.

Podle Pavla je společná měna „logickou budoucností“. A na to přišel jak? Po ekonomické stránce by se musel nejprve vypořádat například s tezí Lukáše Kovandy, že inflace posledních dvou let (dotační večírek rozjetý Andrejem Babišem za covidu a pak Petrem Fialou zcela nezvládnutá energetická krize) by u nás s nižšími úroky Evropské centrální banky byla ještě vyšší. Eurozóna v časech krize prokazatelně nefunguje, jak víme z let 2009 až 2012. Logická může budoucnost s eurem připadat jen někomu, kdo považuje za politickou nevyhnutelnost směřování k evropské federaci.

Pavel už za devět měsíců na Pražském hradě stihl navrhnout zrušení různých práv veta členských zemí EU, stihl navrhnout, aby se stát připravil o část majetku a vyvedl ho do „společné nadace“ s Lichtenštejnskem, teď do třetice navrhuje odevzdat měnovou a s ní potenciálně ještě fiskální suverenitu. Podvyvinutý smysl pro českou státnost je zatím nejcharakterističtějším rysem tohoto prezidenta.

Máme na Hradě člověka, pro jehož myšlení jako kdyby napsal před sto lety Jevgenij Zamjatin ve slavném románu My následující pseudoúvahu: „Představte si dvě misky vah – na jedné leží gram, na druhé tuna, na jedné já, na druhé my. Jednotný stát. Připustit, že já může mít nějaká práva ve vztahu k státu, je totéž jako připustit, že gram může vyvážit tunu, to je přece jasné. Z toho plyne dělba: tuna má právo, gram povinnosti a jediná cesta od bezvýznamnosti k velikosti je zapomenout, že jsem gram, a cítit se miliontinou tuny.“ Ale Zamjatin to samozřejmě psal jako varování před lidským sklonem splývat s něčím větším a silnějším.

×

Podobné články