Výzkum bakterií nabízí naději na zlepšení u podvyživených dětí. Podílejí se na něm i Češi

Vědci možná budou umět zlepšit poporodní růst podvyživených dětí. Výzkum ukázal, že pravidelné podávání bakterie mléčného kvašení podpořilo růst podvyživených zvířat, uvedla v pátek v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV ČR). Součástí mezinárodního vědeckého týmu byli vedle Francouzů a Němců také čeští odborníci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Podle akademie přispívá k růstu savců růstový hormon, který po narození savců podněcuje játra a periferní tkáně k produkci inzulinu, ten následně podporuje orgánový a systémový růst. Pokud je savec chronicky podvyživený, růstový hormon podle AV ČR nereaguje, což vede k zakrslosti.

V roce 2016 vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR zjistili, že bakterie Lactiplantibacillus plantarum (kmen LpWJL) dokáže zlepšit růst mláďat podvyživených myší. Podle Martina Schwarzera z Gnotobiologické laboratoře Mikrobiologického ústavu AV ČR šlo ovšem o takzvané monoxenické myši, které měly ve střevech jen tuto bakterii.

“Nevěděli jsme, zda a jak bude podávání LpWJL ovlivňovat růst běžných, konvenčně chovaných myší, které už svůj vlastní střevní mikrobiom mají,” vysvětlil Schwarzer.

Současný výzkum prokázal, že bakterie umožňují růst i běžným myším. Podle Akademie odborníky navíc překvapilo, že ke stimulaci růstu nemusí podávat celou a živou bakterii, ale pouze buněčnou stěnu izolovanou z bakterie LpWJL.

“Podávání buněčné stěny izolované z bakterie LpWJL a také definované ligandy receptoru vrozené imunity NOD2 jsou dostatečnými bakteriálními podněty stimulujícími růst zvířat. Kromě toho jsme zjistili, že receptor NOD2 ve střevních epiteliálních buňkách je nezbytný pro LpWJL zprostředkované zvýšení proliferace střevních epiteliálních buněk, indukci genů regulovaných interferonem typu I, produkci IGF-1 a podporu postnatálního růstu u podvyživených konvenčních zvířat,” uvedl Schwarzer.

Nový výzkum tak podle AV ČR rozšiřuje znalosti vědců o vztahu mezi bakteriemi a podvýživou, a v budoucím bádání vidí potenciál pro zmírnění následků chronické dětské podvýživy.

“Naše výsledky naznačují, že kdybychom doplnili v relevantních preklinických modelech ověřená probiotika (např. LpWJL) nebo další definovaná postbiotika a spojili je se stávajícími renutričními strategiemi, můžeme potenciálně zmírnit přetrvávající růstový deficit, což je jeden z dlouhodobých důsledků podvýživy,” objasnil Schwarzer.