Do důchodu v 67 letech. Reforma finálně platí: jak se to dotkne penzí

Ústavní soud rozhodl o poslední stížnosti týkající se důchodové reformy a ta má tak nyní skutečně finální podobu, tedy alespoň do podzimních voleb. Stížnost přitom mířila na hlavní balík penzijní reformy, toto rozhodnutí tak stvrzuje dvě ze tří nejsilnějších opatření, která mají srazit výdaje penzijního systému. A zatímco mírné oddalování penzijního věku pocítí lidé až za několik let, druhé stvrzené opatření mohou pocítit už od příštího roku. Nově přiznané penze se totiž začnou pomalu snižovat.

Ústavní soud ve středu zamítl návrh poslanců hnutí ANO na zrušení hlavního balíku důchodové reformy, ten platí od letoška, jednotlivá ustanovení nabudou účinnosti postupně až do roku 2027. Reforma počítá mimo jiné se zvyšováním důchodového věku na 67 let, s nižším výpočtem nových penzí či dřívější penzí bez krácení pobírané částky pro pracovníky nejrizikovější čtvrté kategorie. Na rozhodnutí o osudu části pracovníků třetí kategorie se ještě čeká v Senátu.

Největší dopad na výdaje systému má podle nedávné studie Národní rozpočtové rady s náskokem právě zvýšení věku pro odchod do penze, mělo by postupně ušetřit až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina ze snížených výdajů. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun.

Další v pořadí je pak zmíněné snížení výpočtu nových penzí, které začne postupně nabíhat od roku 2026. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Tato změna má ušetřit až 0,8 % HDP, tedy další desítky miliard.

Zbylých zhruba 0,4 % HDP z ušetřených výdajů pak míří právě za zpomalenou pravidelnou valorizací penzí. Tato změna se však kvůli zvýšené inflaci v posledních letech promítne do pravidelného růstu penzí až za několik let. „Zhruba od roku 2030 pak začne působit vliv snížené valorizace existujících důchodů třetinou místo dosavadní poloviny růstu reálné mzdy. Změna valorizačního mechanizmu je sice účinná již od počátku roku 2024, valorizace podle růstu reálné mzdy se ale spustí až v okamžiku, kdy reálné mzdy, které v průběhu let 2022 a 2023 výrazně poklesly, překročí svoji úroveň z roku 2021. K tomu by podle odhadů mělo dojít v roce 2028, valorizace podle reálných mezd pak vzhledem ke zpožděním započne v lednu 2030,“ popisuje ve studii její autor a analytik rozpočtové rady Michal Hlaváček.

Právě snižování výpočtu nových penzí bude patřit mezi první z této trojice velkých opatření, které mají lidé pocítit. Z celého balíku reformy se zatím nejrazantněji projevilo zkrácení možnosti odejít do předčasné penze z pěti na tři roky. Snižování výpočtu nových penzí má začít od příštího roku a postupně nabíhat během deseti let, navyšování věku odchodu do penze se pak začne projevovat až ve 30. letech.

„Rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat, ale nebudu zastírat, že jsem zklamaná, a to už počtvrté,“ uvedla bývalá ministryně financí a poslankyně ANO Alena Schillerová, která stížnost za skupinu poslanců hnutí podávala. ÚS svým rozhodnutím navázal na přezkum první etapy důchodové reformy, tedy nálezy týkající se snížení mimořádné valorizace důchodů a úpravy předčasných důchodů. I tyto návrhy ANO na zrušení soud zamítl.