Školy chtějí více peněz. K ničemu to nevede, vzkazuje ministerstvo

Očekávaný rozpočet ministerstva školství zjevně vnáší rozbroje i mezi jeho poradce. Školy napříč úrovněmi požadují více peněz, učitelé jsou zklamaní z nesplněného slibu ohledně navyšování platů a experti vypočítávají dlouhodobý „dluh“ řady předcházejících let. Z ministerstva školství však zní poměrně nekompromisní zpráva: rozpočet za poslední roky rostl a na kvalitě se to moc neprojevilo.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu na výdaje v příštím roce 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc a proti červnové rozpočtové verzi je to o 33,2 miliardy víc. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dřív řekl, že podoba rozpočtu není konečná a může se ve sněmovně ještě upravit.

Podíl financí, které mají zamířit do školství, však budí kritiku ze všech dotčených stran. Odbory i školy na všech úrovních protestují a požadují vyšší prostředky na platy, vysoké školy volají po navyšování rozpočtů o miliardy a část poradců ministra školství upozorňuje na to, že se po několika „hojnějších“ letech začal poměr peněz mířících do školství ve skutečnosti v porovnání s průměrem zemí EU opět snižovat. „Až se příště budou politici ptát, zda volič chce nižší daně, ať se také dozeptají, zda je za to volič ochoten obětovat kvalitu školství a vzdělání budoucích voličů,“ nešetří s kritikou ministrův poradce, ekonom a vedoucí Institutu CERGE-EI Daniel Münich.

Vedení ministerstva školství však začíná ve více oblastech akcentovat, jednoduše řečeno, kvalitu nad kvantitou. Pročistit se má výrazně přebujelá soustava středoškolských oborů a to ze stovek na desítky, ministr Bek mluví o příliš rychlém tempu zvyšování počtu pedagogických pracovníků a s tím spojeným růstem výdajů, problémy s rozdílnými platy vysokoškolských pedagogů pak přičítá špatnému rozhodování na fakultách.

„Rozpočet školství se za posledních deset let téměř ztrojnásobil, ale výsledky se moc nezměnily. Proto se teď potřebujeme více soustředit na efektivitu i kvalitu. Nejen kvůli momentálnímu ekonomickému tlaku,“ přisadil si v debatě nad výdaji do školství ministrův náměstek Jiří Nantl (ODS).

Jenže od kritiků zaznívá, že si ministerstvo vypomáhá v některých ohledech zavádějící argumentací. Výsledky vzdělávání či kvalita se v Česku příliš systematicky nesleduje, v případě mezd na vysokých školách pak ministerstvo podle kritiků vypustilo zcela zavádějící statistiku. Tu kritizovali i zástupci iniciativy Hodina pravdy a vysokoškolských odborů, které minulý týden pořádaly na univerzitách stávky a protesty.

Podle předsedy Vysokoškolského odborového svazu Petra Baierla jsou data úřadu zavádějící, protože uvádí všechny zdroje financování včetně peněz z evropských fondů a grantů. Získávání grantů je přitom obtížné, získá ho asi 15 procent žadatelů, řekl. Nespokojení akademici rovněž upozornili, že na některých fakultách pracuje část odborných asistentů i za částku těsně přesahující 30 000 Kč hrubého měsíčně.

A učitelé či ředitelé se začínají proti novému vedení ministerstva poměrně ostře vymezovat. Podle spolku Učitelská platforma ministr školství učitele nebývale dehonestuje a nechce podle nich pochopit výdaje do školství jako nutnou investici. Podle spolku je otázka, zda chce ministerstvo skutečně zvyšovat kvalitu vzdělávání, když „o Strategii 2030+, jediném aktuálním vládním dokumentu, který deklaruje cíle státu v oblasti vzdělávání, se vedoucí kanceláře ministra Černikovský vyjádřil na síti X jako o ,soupisu ušlechtilých cílů, které se už deset let přepisují z jednoho dokumentu do druhého a (…) všechna bolestivá témata ignoruje.‘

„Zdá se mi, že ministerstvo uplynulých šest měsíců postupuje taktikou spálené země: zpochybnit práci a erudovanost učitelů, převrátit vzhůru nohama jen dva roky starou reformu financování školství, zrušit financování neobsazených nepedagogických pozic, a ředitelům tak znemožnit doplácet z nich směšné tarifní platy těch nepedagogů, kteří jim ještě zřejmě z idealismu zůstali. Už zbývalo jen vysmát se Strategii 2030+ – a to už tu máme taky,“ uvedla Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy a učitelka gymnázia v Litoměřicích.

Protestující akademici požadovali rovněž nárůst rozpočtu školství v roce 2024 a v dalších letech na úroveň zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). To je nakonec něco, co vláda v rámci všech stupňů vzdělání slibuje i v programovém prohlášení, tedy získání prostředků, aby výdaje na vzdělávání odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. Úspory se pak mají hledat mimo jiné ve vyškrtání neobsazených míst nepedagogických pracovníků, kterých je až k osmi tisícům. Odbory místo toho volají po růstu jejich platů a varují, že mohou ředitelé směřovat navýšené prostředky na platy pedagogů naopak k těmto pracovníkům, aby je mohli vůbec udržet.