Saharský prach dorazí i do Česka. Budou výraznější červánky

Nad východní polovinu Česka se může v neděli přesunout písečný prach ze Sahary. Jemný poprašek podobný pylu dokáže snížit množství dopadajícího slunečního záření, a tím ovlivnit teploty, upozornili meteorologové na twitteru. Dalším charakteristickým rysem tohoto zajímavého jevu je neobvyklé zabarvení nebe do oranžových či červených tónů, zejména při východu a západu slunce.

„V neděli během dne se patrně nad východní polovinu ČR nasune od jihozápadu ve vysoké oblačnosti saharský prach. Jeho přítomnost dokáže oblačnost výrazně ‚zhustit‘, a tím pádem snížit množství dopadajícího záření a ovlivnit tím teploty,“ uvedli meteorologové. Nedělní červánky mohou být podle nich výraznější než obvykle.

Zítra během dne se patrně nad východní polovinu ČR nasune od JZ ve vysoké oblačnosti saharský prach. Jeho přítomnost dokáže oblačnost výrazně „zhustit“ a tím pádem snížit množství dopadajícího 🌞záření a ovlivnit tím 🌡️. Navíc zítřejší červánky mohou být výraznější, než obvykle🙂 pic.twitter.com/9VKWQGXwfy

— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) March 18, 2023

Fenomén vzniká při bouřích nad Saharou, při kterých se zvedne velké množství písku do vzduchu. Díky síle větru se pak písečný prach může dostat až do Evropy či okolních afrických států. Objevuje se i v České republice v podobě červenožlutého poprašku na oknech či automobilech. V zimě se může čerstvě napadaný sníh zbarvit do žluta až oranžova, jindy zase lidé mohli pozorovat zabarvený déšť.

V příštím týdnu dosáhnou teploty v Česku až 17 stupňů. Ani noční teploty by už neměly klesat pod bod mrazu. Na většině území ale po všechny dny hrozí přeháňky a mírný vítr.

Teplá zima

Uplynulá zima byla v Česku teplejší než obvykle. Průměrná teplota od začátku loňského prosince do konce letošního února činila 1,2 stupně. Byla tak skoro o dva stupně vyšší, než je normál z let 1991 až 2020. Důvodem byl hlavně velmi teplý leden, kdy meteorologové v Česku poprvé naměřili přes 19 stupňů.

Teplotní extrém Česko zažilo už na Nový rok, kdy na stanici v Javorníku na Jesenicku naměřili 19,6 stupně. V Českých Budějovicích-Rožnově bylo týž den o 0,2 stupně chladněji. „Denní maxima teploty vzduchu vyšší než 19 stupňů Celsia nebyla doposud na našem území v lednu zaznamenána,“ uvádí ČHMÚ. Bylo tak překonáno dosavadní lednové maximum z 29. ledna 2002, kdy v Mánesových sadech v Ústí nad Labem naměřili 18,8 stupně Celsia.

Naopak nejnižší teplota uplynulé zimy byla zaznamenána 6. února na šumavské stanici Kvilda-Perla. Rtuť v teploměru tam klesla až na minus 29,9 stupně Celsia. Pokud by se braly v potaz pouze stanice ze standardní sítě ČHMÚ, pak by rekord patřil stanici Volary s minimem minus 26,9 stupně, které bylo dosaženo 18. prosince.

Co se týká množství srážek, hodnotí meteorologové uplynulou zimu v Česku jako normální. V průměru spadlo 131 litrů vody na metr čtvereční, což je 103 procent průměru zim z let 1991 až 2020. Nejvíce srážek za zimní sezonu, a to 190 litrů vody na metr čtvereční, napršelo či nasněžilo v zimě 1986/1987.

Nejvyšší denní úhrn srážek tentokrát ČHMÚ naměřil 3. února na Dvoračkách na Semilsku, kde spadlo 64 litrů vody na metr čtvereční. Nejvíce nového sněhu, 40 centimetrů, napadlo 2. února na šumavském Špičáku.