Lékem na problematické názory není omezování projevu

I politický život podléhá módám. Není nutné, aby se nějaký problém přímo vyřešil. Problém islámského terorismu rozhodně není vyřešen, stejně jako problém ilegální migrace do Evropy; počty zadržených naopak v posledních měsících stoupají. Rozhodně nikdo nevyřešil válku na Ukrajině. Ale spotřebitelské chování je neúprosné. Lidé se některých témat prostě přejedí a chtějí něco nového.

Boj proti dezinformacím a na něj navázaný boj proti boji proti dezinformacím teď jako by vstupovaly do tohoto stadia. Ne že by organizace zasvěcené tomuto boji vymizely, kola se točí dál. Ale asi jako můžete vymyslet jen omezený počet variací na televizní pořady o vaření, tak se i repertoár toho, co lze v oboru dezinformačního boje provádět, jednou vyčerpá. Všechny slepé uličky budou prozkoumány.

Jak v USA, tak u nás vlády ustoupily od zřizování dalších orgánů a regulací. Vládní zmocněnec Michal Klíma rezignoval a Tomáš Pojar, který po něm agendu převzal, dal najevo, že se žádné velké akce dít nebudou. Právník Jakub Kříž vysoudil omluvu od factcheckingového spolku Manipulátoři za to, že ho obvinil z šíření dezinformací. Spolek Evropské hodnoty oznámil, že se už nadále nebude věnovat některým oblastem včetně dezinformací – donoři prý ztrácejí zájem. Americký federální soud zakázal vládním činitelům zjednodušeně řečeno vstupovat v kontakt s provozovateli sociálních médií za účelem boje proti dezinformacím (soudní příkaz byl pozastaven a proběhne odvolání).

Jako by toto silové pole sláblo. V Rusku teď demontují Prigožinovo impérium včetně jeho proslulé „trollí továrny“, jejíž zaměstnanci začínají mluvit. Ale nad prvními odhaleními o tom, jaké reportáže ruských televizí o „nacismu“ na Donbase byly ve skutečnosti inscenovány herci, se člověk nemůže zbavit pocitu, že ještě před rokem či dvěma by měly úplně jiný dopad. Stejně tak už žádné dokumenty o cenzuře, jež ještě třeba vzejdou z útrob Twitteru či FBI, zásadně nezmění ničí názor.

Podobné divácké únavě se nemůže vyhnout ani boj za svobodu projevu. I u něj spíš než to, že by přišel o terč, hrají roli pravidla žánru a jejich vyčerpání. Nadto je ale postižen specifickým paradoxem.

Na jedné straně platí, že obhajoba svobody projevu se nevyhne obhajobě některých nevábných názorů. Musí to tak být.

Celý text můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.