Za stavební povolení na garáž nebo studnu můžete ušetřit tisíce. Pokud to stihnete

STAVEBNICTVÍ

Za stavební povolení na garáž nebo studnu můžete ušetřit tisíce. Pokud to stihnete
Hodně se prohnou chataři, ilustrační snímmek. Foto: Shutterstock
1
Domov
Sdílet:

Už jen několik měsíců mají lidé na to pokusit se vyhnout zvýšeným poplatkům za stavební povolení. Od léta totiž vyřízení některých podraží, a to v řádu relativně zanedbatelných částek, ale i mnohých tisíců korun. Novinka z pera ministerstva pro místní rozvoj zdraží stavbu například chaty nebo studny.

Společně se zásadní změnou stavebního zákona chystá resort pod vedením Ivana Bartoše i změnu zákona č. 634/ 2004 Sb. o správních poplatcích. Ty by se měly po desítkách let navyšovat. Doposud se totiž poplatky víceméně platily pode zákona z 90. let. Část novinek se promítla od počátku letošního roku, výše poplatků se ale zvýší až od 1. července 2024.

„Ke zvýšení správních poplatků se přistoupilo hlavně z důvodu, že jejich výše zůstávala dlouhou řadu let stejná, zatímco významně stoupla administrativní náročnost prováděných úkonů. K navýšení přispěla i inflace,“ uvedla pro Blesk mluvčí MMR Veronika Hešíková.

Nejvíce si lidé budou muset připlatit za povolení na studnu – oproti dřívějším 300 korunám to totiž nově bude 10 tisíc korun. Totéž se týká domovní čistírny odpadních vod. „Další změnou při běhání na úřadech bude značné odlehčení vaší peněženky. Správní poplatek při vyřízení povolení čistírny odpadních vod se zvedne ze 300 Kč (500 Kč při ohlášení) na jednotnou kulatou sumičku 10 000 Kč,“ upozorňuje například výrobce ASIO.

Nejsou to jediné změny. Například povolení na novou garáž, rodinný dům či chatu vyjde na 5 tisíc namísto dřívějšího tisíce.

Výběr z dalších změn:

  • vydání rozhodnutí o umístění stavby a o změně vlivu stavby na území u ostatních staveb, sazba 10 000 korun
  • uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující rozhodnutí o umístění stavby a o změně vlivu stavby na území u ostatních staveb, sazba 5000 korun
  • vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí, sazba 1000 korun
  • vydání písemného souhlasu s ohlášením staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) – c) stavebního zákona, sazba 2000 korun
  • vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, sazba 1000 korun

Ke zvýšení došlo podle ministerstva i tím, že se jednotlivé stavby nově hradí do několika různých kategorií lišících se cenou – jednoduché, drobné, vyhrazené a ostatní.

„Ke zvýšení poplatku za povolení studny došlo jejich zařazením do kategorie ostatních staveb. Částka 10 tisíc korun je stejná pro všechny stavby, které do ní spadají,“ dodala mluvčí.

Klasická bramboračka?

Okolo nového stavebního zákona panuje více obav. Ta primární se týká digitalizace stavebního řízení a toho, zda stát vše stihne zavést. Současnou podobu digitalizovaného stavebního řízení kritizuje řada subjektů, kterých se změna v legislativě dotýká. Kromě odborníků a analytiků se ke kritice přidaly také svazy, obchodní komory a asociace.

Většina z nich se obává toho, že se digitalizace nepodaří do 1. července reálně zavést, což může vést k pozastavení povolovacího a stavebního procesu v ČR. Mezi kritiky patří například Svaz měst a obcí, Asociace developerů nebo Platforma pro zdravý stavební zákon.

Pražský magistrát a jeho městské části zase nedávno avizovaly, že nemají dostatek informací k zavedení novely stavebního zákona. Vedení hlavního města proto vyzve vládu, aby stát poskytl nutné informace, aby byly v předstihu vydány potřebné předpisy a metodika a aby byly včas otestovány všechny informační systémy.

Zastupitelé se obávají toho, že na zavedení nového systému mají úřady málo času. Zároveň nemají potřebné vybavení. „Zákon měl přinést zkvalitnění, zrychlení a plnou digitalizaci stavebního řízení. Setkáváme se ale se situací, že řada věcí není připravena,“ řekl opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO).

Úřadům podle Nepila chybí vyhlášky, metodika, hardware a nefunguje portál stavebníka. Není ani jasné, jak bude fungovat propojení nového systému na takzvanou spisovou službu, navíc řada pracovníků stavebních úřadů je podle něj vyššího věku a na poslední chvíli se nechtějí učit nový systém, a začnou odcházet.

„V řadě ohledů se bohužel z nového stavebního zákona opět stala klasická „bramboračka“. Na podzim 2019 předložil mezirezortní expertní tým do připomínkového řízení návrh zákona o 171 paragrafech. K návrhu se sešlo přes 5 000 připomínek a díky mnoha kompromisům nakonec dnes účinné znění zákona obsahuje paragrafů 335, tj. přesně dvojnásobek. Kvůli jeho složitosti a s tím související nepřipravenosti státní správy pak musela být jeho účinnost odložena již jednou a jak zmiňujeme výše, bude zřejmě odložena znovu,“ vysvětluje Jakub Gleta ze společnosti BO Development.

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články