Univerzity řeší, jak zabránit nerovným podmínkám v doktorském studiu. Je to na vás, zní z MŠMT

Novela zákona o vysokých školách zavádí mimo jiné takzvaný zaručený doktorandský příjem, který bude nově nastaven na 1,2násobku minimální mzdy. Tento krok však platí pouze pro nové studenty, kteří nastoupí od akademického roku 2025/2026. Stávajících studentů, kteří často pobírali jen základní stipendium ve výši 10 500 korun, se změna netýká. MŠMT pro Echo24 uvedlo, že je na univerzitách, jak se k situaci postaví a zda stávajícím studentům peníze dorovnají. Ty tak nyní řeší, jak nerovným podmínkám zabránit.

Zákonem garantovaný doktorský studijní příjem, jak je uvedeno v novele zákona o vysokých školách, se bude týkat pouze studentů prezenční formy doktorského studia, kteří své první studium zahájí po 1. září 2025. Tento příjem bude nastaven na úrovni 1,2 minimální mzdy, což mimo jiné zaručuje jeho valorizaci. V letošním roce se tedy jedná o 24 960 korun. Tento příjem se má skládat ze stipendia a z případných dalších příjmů studenta, které souvisí s jeho studiem, například zaměstnanecký úvazek na fakultě či grant, přičemž ze mzdy vstupuje do zaručeného doktorandského příjmu pouze část. Čím vyšší bude jiný příjem, tím nižší může být stipendium. MŠMT zároveň na vyšší příjem doktorandů neposkytne větší objem prostředků.

Pro stávající studenty, kteří studium započali nejpozději v akademickém roce 2024/2025, zůstanou v platnosti nynější pravidla, kdy řada z nich pobírá minimální stipendium. „Rozhodnutí o případném dorovnání stipendií stávajícím doktorandům, stejně jako těm, kteří nesplňují podmínku prvního studia, bude v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Ty mohou podle svých možností a priorit rozhodnout, zda a jakým způsobem podpoří i další skupiny studentů,“ řekla pro Echo24 mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.

Univerzity tak nyní řeší, jak se k situaci postavit, neboť skokové zvýšení pro stávající doktorandy znamená zásah do jejich rozpočtů. Nabízí se totiž otázka, jak by v případě nerovných podmínek reagovali samotní studenti, kteří hovoří například o tom, že se pokusí studium ukončit a přihlásit se znovu, což ale podle expertů není funkční řešení.

Rektorka Univerzity Karlovy (UK) a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková pro Echo24 řekla, že univerzity ve vztahu ke stávajícím studujícím a jejich odměňování přistupují různě a různě zohledňují své specifické faktory. „Řada univerzit hodlá od příštího akademického roku srovnat výši vyplácené podpory, jiné budou postupovat postupně a navyšování rozloží v čase. Některé budou možná i delší dobu postupovat čistě dvojkolejně,“ uvedla Králíčková.

Podpora doktorandů a budování kvalitního a inspirativního prostředí pro vědu je podle ní pro další rozvoj výzkumných kapacit českého prostředí zásadní. „V diskuzi o reformě doktorského studia je tato problematika bohužel často redukována na výši stipendia či příjmu. Komunikace změn nejen s ohledem na finanční aspekty je pak opět na každé z univerzit,“ dodala Králíčková s tím, že její domovská UK plánuje studentům svou vizi představit na širokém plénu.

Předseda Studentské komory Rady vysokých škol Jakub Sláma redakci sdělil, že SK RVŠ se nerovným podmínkám věnovala od začátku příprav reformy doktorského studia. „Snažili jsme se, aby změna platila pro všechny studenty, ale současné znění je výsledkem politického kompromisu a platnost pro všechny se nepovedlo vyjednat. Prakticky to ale znamená, že se diskuse pouze přenesla z celonárodní úrovně do jednotlivých akademických senátů – novela si vyžádá úpravu stipendijních řádů, které budou muset AS schválit,“ míní Sláma.

„Z našeho pohledu je tedy na (studentských) zástupcích si pohlídat, že úprava SŘ bude udělána tak, aby obsáhla i současné doktorandy. V tomto duchu komunikujeme se studentskými senátory již od doby, kdy bylo jasné, že v novele bude platnost pouze pro nové studenty. Dovolím si podotknout, že případným přestupem se situace nevyřeší, neboť stipendium je garantované dle novely ZoVŠ pouze studentům v prvostudiu,“ dodal Sláma s tím, že pokud nějaká instituce nemá či nebude mít dostatečné prostředky na dorovnání stipendia, může využít dalších možností, například převedení studenta do tzv. kombinované formy studia, kde lze od roku 2024 rovněž vyplácet stipendia.

UK dorovná postupně, MUNI hned od letoška

Předseda České asociace doktorandek a doktorandů (ČAD) Jakub Šindelář pro Echo24 řekl, že se chce ČAD do procesů implementací na jednotlivých VŠ a diskuzí o řešeních na konkrétních pracovištích aktivně zapojovat tak, aby bylo docíleno co nejlepšího výsledku ve smyslu podmínek v jednotlivých doktorských programech za zachování práv a legitimních očekávání všech doktorandek a doktorandů spolu rovným a férovým přístupem. Varoval, že varianta, kdy například stávající doktorand ukončí studium a pokusí se přihlásit znovu, není funkční.

„Novela a s ní spojené zavedení minimálního doktorského příjmu odpovídajícího 1,2 násobku minimální mzdy, nevytváří nárok na toto příjmové dno pro stávající doktorandky a doktorandy. Nárok na příjem se totiž vztahuje pouze na první prezenční doktorské studium,“ poukázal Šindelář.

„Případná situace, kdy by byli doktorandky a doktorandi na stejném pracovišti odměňování nerovným způsobem jen na základě rozdílného data zápisu je podle nás nespravedlivá a vzhledem k tenzím a případným soudním sporům nežádoucí a do značné míry neudržitelná. Nejlepší prevencí rizika vzniku takovéto situace by bylo přistoupení vysokých škol k navýšení příjmů i pro stávající doktorandky a doktorandy,“ řekl Šindelář.

Rektorka UK Králíčková pro Echo24 řekla, že UK se rozhodla pracovat s doktorským studijním příjmem i u stávajících doktorandů a od příštího akademického roku dojde k zvýšení jeho minimální výše u této skupiny studujících na částku minimálně 17 500 korun s tím, že od dalšího akademického roku chce UK obě výše srovnat. Už od března se zvyšuje minimální výše stipendia na 12 500.

„Dodávám, že celá řada univerzit i našich fakult vyplácí již nyní doktorandkám a doktorandům vyšší nežli minimální výši stipendia. Základem je harmonizace a racionalizace počtu studujících vůči navýšené formě podpory, jejich vyšší integrace a dostupná projektová a grantová činnost. (...) Na úrovni univerzity a na úrovni fakult se na reformu delší dobu připravujeme a každá fakulta pracuje s vlastní strategií, primárně s ohledem na své výzkumné priority, ale také finanční možnosti. Již pro přijímací řízení pro akademický rok 2024/2025 fakulty pracovaly s probíhající reformou na mysli,“ uvedla Králíčková.

Změna financování doktorského studia má podle ní mnohem širší dopad, a je proto nutné k tématu takto přistupovat a připravovat se na něj. „Celý proces začíná u přijímacího řízení, nabídkou potencionálních školitelů a témat disertačních prací. Důraz je dále kladen na onboardingové prvky, další formy podpory a včasnou integraci studujících na pracovišti. Důležité je vyjasnit očekávání všech stran nastavením jasných pravidel a povinností od samého počátku studia,“ dodala Králíčková.

Prorektorka Masarykovy univerzity v Brně pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová pro Echo24 řekla, že MUNI plánuje uplatnit jednotný princip pro všechny doktorandy, kteří splňují nutné základní podmínky, tedy studují ve standardní době prezenčního doktorského studia a plní svoje studijní povinnosti. „Všem těmto doktorandům na Masarykově univerzitě, tedy nejen nově nastupujícím, bude od 1. 9. 2025 zajištěn příjem ve výši 1,2násobku minimální mzdy, tedy minimálně 24 960 korun měsíčně čistého,“ uvedla Pospíšilová s tím, že podporu doktorandů formou mezd, respektive mezd v kombinaci se stipendii, považují za pozitivní krok pro zlepšování podmínek doktorského studia a důležitý nástroj pro zvyšování socio-ekonomického statusu doktorandů.

ČAD bude podle Šindeláře situaci sledovat. „V případě, že se ukáže nerovný přístup v podmínkách práce a odměňování či jiné způsoby reakce na reformu v neprospěch doktorandek a doktorandů na některých pracovištích, budeme jako ČAD v maximální míře doktorandky a doktorandy podporovat v jejich úsilí za narovnání podmínek a boje za svá práva podporovat,“ řekl Šindelář.