Výsledek, který nikoho nepřekvapil. Putin zvítězil v prezidentských volbách s 87,2 procenty

Ruský prezident Vladimir Putin nepřekvapivě zvítězil v prezidentských volbách, kde získal 87,28 procenta. Vládce Kremlu, který je v prezidentském křesle již 25 let, uvedl, že se Ruská federace ubírá správným směrem. Účast ve volbách přesáhla 77 procent a v novodobé historii Ruska byla rekordní, oznámila podle agentury TASS ústřední volební komise. Řada zemí jako je Ukrajina, Francie, Česko či USA ruské volby kritizovala s tím, že jsou nesvobodné a jejich výsledky neuznává. Putinovi ale zároveň pogratulovali zástupci a vládci Kuby, Venezuely, Číny nebo KLDR.

Putinovo vítězství ve volbách, v nichž mu chyběla skutečná konkurence, se očekávalo. Západ už volby odsoudil jako nesvobodné. Evropská unie poukázala na nelegitimnost hlasování v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny a uvedla, že tyto výsledky neuzná.

Na druhém místě ve volbách podle ústřední komise skončil kandidát Komunistické strany Ruské federace Nikolaj Charitonov se ziskem 4,31 procenta. Vladislav Davankov, který kandidoval za stranu Noví lidé, získal 3,85 procenta hlasů a lídr nacionalistické Liberálně demokratické strany Ruska Leonid Sluckij 3,2 procenta.

Funkcí Putinových protikandidátů však bylo podle některých médií včetně agentury AP pouze vytvořit zdání konkurence. Někteří ruští opoziční představitelé nicméně před hlasováním podpořili Davankova, který posléze zvítězil v několika městech mimo Rusko, kde měli možnost hlasovat ruští emigranti.

Diplomacie Evropské unie dnes upozornila, že považuje za neplatné výsledky hlasování na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny a že Moskva za vypsání voleb v těchto oblastech ponese následky. I v Rusku samotném podle EU volby doprovázelo porušování občanských a politických práv. Na volby podle Bruselu vrhá stín i nedávné úmrtí opozičního představitele Alexeje Navalného ve vězeňském zařízení za polárním kruhem. V podobném duchu hlasování odsoudila také řada zemí včetně Ukrajiny, USA, Francie nebo Polska a Česka.

 

"Účast je u nás poprvé rekordní, nebývalá, nikdy předtím taková nebyla - 77,44 procenta," prohlásila předsedkyně ústřední volební komise Ella Pamfilovová. Podle agentury Reuters Pamfilovová hovořila o postsovětské historii Ruska. Během předešlých voleb ruského prezidenta v roce 2018 byla účast 67,5 procenta, hlasování ale tehdy trvalo pouze den namísto letošních tří dnů.

🇷🇺 Vladimir Putin's share of the vote in presidential elections:

2000: 53.4%
2004: 71.9%
2012: 63.6%
2018: 76.6%
2024: 87.5% *

*estimate, according to exit polls pic.twitter.com/nSpP19P96e

— World of Statistics (@stats_feed) March 17, 2024

Zpravodajská televizní stanice CNN upozorňuje, že Putin bude vládnout do roku 2030, když mu bude 77 let. Nejdéle sloužící vůdce Ruské federace si od dob sovětského diktátora Josifa Stalina zajistil třetí dekádu vlády.

Výrazně jinak ve volbách hlasovali Rusové žijící v České republice. V Praze pro Putina hlasovalo necelých 16 procent ruských voličů, vyplývá podle serveru Viněgret.cz z dat zveřejněných ústřední volební komisí. Rusové v Česku mohli hlasovat na konzulárním oddělení ruského velvyslanectví v Praze. Nejvíce hlasů, téměř 60 procent, získal v této volební místnosti kandidát mladé ruské strany Noví lidé Vladislav Davankov, zatímco Putin pouze necelých 16 procent. Přes 21 procent hlasovacích lístků vhozených do uren v této místnosti bylo neplatných. Média už během neděle upozorňovala, že mnoho voličů lístky znehodnocovalo na znak protestu proti Putinově režimu.

Drtivě naopak Putin podle oficiálních výsledků zvítězil v Čečenské autonomní republice, kde získal bez jedné setiny 99 procent hlasů. Hlasování v Čečensku je však považováno za ještě spornější než ve zbytku Ruské federace, podotkla agentura DPA s tím, že ho provázely represe a nátlak.

Mnoho ruských voličů dopisovalo na lístky jméno nedávno zesnulého ruského opozičního představitele Alexeje Navalného, upozornil portál Meduza, který zveřejnil fotografie několika lístků zaslaných čtenáři. Další lidé psali na lístky vzkazy, v nichž vyzývali Putina k odchodu nebo k ukončení války na Ukrajině. V některých případech lidé lili do uren zelenou barvu ve snaze lístky znehodnotit.

Volby probíhaly i na Ukrajině

Z Ruska přišly zprávy o volebních podvodech, včetně vhazování několika lístků najednou, nebo nátlaku vyvíjeného na voliče. Upozornil na to ruskojazyčný server BBC, podle něhož byli k hlasování ve volbách nuceni například zaměstnanci státní správy. Hlasování Moskva zorganizovala i na územích, která okupuje na Ukrajině. Po celou dobu hlasování zde pokračovalo ostřelování, uvedla BBC. Vypsání voleb na těchto územích už dříve důrazně odsoudily Kyjev, Praha, Washington nebo Varšava.

Výroky zahraničních představitelů o nelegitimnosti ruských voleb jsou absurdní, prohlásil podle státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že Moskva nehodlá například naslouchat hodnocení, které přišlo z USA. Ruské prezidentské volby odsoudila jako nesvobodné řada zemí včetně Ukrajiny, USA, Francie nebo Polska a Česka.

Putinovi naopak pogratulovaly Rusku přátelštěji nakloněné země jako je Čína, Severní Korea, Bělorusko, Írán, Kuba, Venezuela, Bolívie či Honduras. Tyto země mají levicové vlády, přičemž režimy na Kubě a ve Venezuele jsou označovány za autoritářské a dlouhodobě čelí kritice za represe vůči opozici, podobně jako Putin.

Zhodnotit míru falšování výsledků během letošních voleb je ale těžké, sdělil BBC Stanislav Andrejčuk z vedení organizace Golos, která se zabývá monitorováním svobody voleb. Tato prominentní ruská organizace totiž letos kvůli obavám z represí nevyslala do volebních místností nezávislé pozorovatele.

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém prvním vyjádření po skončených prezidentských volbách uvedl, že jeho vítězství ukázalo, že Rusko se ubírá správnou cestou. Umožní také Rusku "upevnit společnost" a stát se silnějším a efektivnějším. Za prioritu označil pokračování války proti Ukrajině a posílení armády, informují zahraniční média. V projevu Putin poděkoval za účast v prezidentských volbách ruským občanům a zejména vojákům. Vítězství je podle něj projevem "důvěry" a "naděje", kterou do něj společnost vkládá.