Miliardy z podsvětí. Aféra ministra Blažka může rozvrátit českou politickou scénu

Podivná aféra. Tak zní název hlavního tématu, které pro nové vydání Týdeníku Echo zpracoval Daniel Kaiser. Věnuje je v něm sporným momentům kauzy ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který oznámil rezignaci kvůli darované miliardě, již získal pro svůj resort v bitcoinech od člověka s kriminální minulostí. Bude věcná podstata aféry dostatečná pro pád vlády?

Proti všem. Co ukázaly prezidentské volby v Polsku. „Poslední dny před druhým kolem polských prezidentských voleb připomínaly kobercové bombardování zaměřené na kandidáta konzervativců. Na stejnou bránu střílely všechny státní orgány a velká část médiím“ píše Maciej Ruczaj v analýze volebního úspěchu Karola Nawrockého, nově zvoleného polského prezidenta.

Evropa je osmdesátnice, možná dementní, říká vítěz Bookerovy ceny. U jména Georgiho Gospodinova se běžně objevují přízviska jako „jeden z největších spisovatelů současnosti“. Ve velkolepém románu Časokryt, který mu v roce 2023 vynesl Mezinárodní Bookerovu cen, píše o společnostech, které už nechtějí žít „dopředu“. Jednotlivé státy EU si v knize uspořádají referenda o minulostech. Každý stát se smí vrátit do své milované doby. Češi si zvolili devadesátky. Rozhovor se spisovatelem vedla Tereza Matějčková.

Proč Musk skončil v Trumpově administrativě. Hořký konec jednoho přátelství. Majitel automobilky Tesla, vesmírné společnosti SpaceX nebo sociální sítě X (dříve Twitter) proslul schopností vyždímat ze svých firem maximální efektivitu. Například když koupil Twitter, osekal počet zaměstnanců o nějakých 80 procent (téměř z osmi tisíc na 1500). I proto byl Musk pověřen vedením projektu DOGE, ministerstva pro vládní efektivitu, s cílem zvrátit neustále bobtnající vládní dluh USA. Minulý týden Musk v této funkci oficiálně skončil. Přes ujištění o pokračujícím přátelství mezi ním a Trumpem odchází jako poražený, se zjevnou pachutí hořkosti. Více v článku Ondřeje Šmigola.

„Bianko šek na zpovědní tajemství.“ Je smlouva s Vatikánem formalita, nebo konec sekulárního státu? Smlouva se Svatým stolcem již několik měsíců z mnoha důvodů budí rozruch, přestože relativně hladce prošla parlamentem. Nejkontroverznější se zdá pasáž o zpovědním tajemství, jež je podle kritiků smlouvou značně rozšířeno. Obhájci ale tvrdí, že smlouva neobsahuje nic, co by v českém právu již nebylo. O problematice v Salonu Echa diskutovali senátor Václav Láska, advokát Jakub Kříž a zakladatel spolku Pro čistou církev a bývalý církevní soudce Jan Rozek. Salon vedl Ondřej Šmigol.

Prezident Toman a ruští agenti. Seriál Moloch ukazuje novináře jako nesvéprávné idioty. Děj nového politického thrilleru Moloch se odehrává v mírně pozměněné realitě české politiky: prezident Toman (hraje ho Miroslav Donutil) silně připomíná Miloše Zemana (paní Ivana by se také našla), jen ruských agentů tu běhá asi o něco víc než ve skutečnosti. A novináři, snad i ti z Respektu, mají, doufám, o něco klidnější práci, než jak se nám snaží namluvit autoři seriálu, píše v recenzi Jakub Peřina.

Omyly o jedné mimořádné dani. „Markéta Malá opakovaně píše (naposledy viz Co způsobil strašáček, č. 20/2025) s neskrývaným despektem o tzv. windfall tax, tedy domácí verzi „daně z neočekávaných zisků“. Umí psát dobře, často vášnivě. Proto její texty rád čtu. Přesto, nebo právě proto bych jí i čtenářům rád nabídl pár protiargumentů k zamyšlení. Jako člověk oprávněně spojovaný s myšlenkou tohoto typu dočasného zdanění v časech energetické a cenové krize v Česku nejsem nestranný – jen pokaždé smutný, když nezaznívají,“ píše v reakci Mojmír Hampl.

Proč právě Židé? „Průzkumy naznačují, že západní mládež z historického hlediska na ctnosti své kultury zapomněla a na svou rodnou zem nahlíží negativně. Nechala se přesvědčit, že se narodila do civilizace, jež dodnes udržuje zlo založené osadnicko-kolonialistickými rasisty, etnickými čistkami a genocidou,“ píše britský spisovatel a novinář Douglas Murray. Z jeho knihy On Democracies and Death Cults: Israel and the Future of Civilization (2025) vybral a přeložil Alexander Tomský.

Ve jménu autenticity. O rizicích snahy udělat jasno v genderu, sexualitě a identitě. Debata o genderové identitě je dnes často zjednodušována na souboj dvou nesmiřitelných pólů – biologického determinismu a kulturní konstrukce. Kniha Budeme, kým jsme? zachycuje tento rozpor v dialogu mezi klinickou sexuoložkou Hanou Fifkovou a filozofkou Terezou Matějčkovou. Tato esej čte jejich výměnu nikoli jako pouhý střet pohledů, ale jako symptom kultury, která hledá nový jazyk pro zkušenost těla a identity. V době, kdy se identita stává nárokem, otázka zní: Co je základem tohoto nároku? A kdo jej má moc potvrdit? Více v textu Petra Aghy.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

x