Slováci chtějí uvalit spotřební daň na slazené nápoje. Po dražších limonádách volají i poradci v Česku
SPOTŘEBNÍ DAŇ
Slovenská vláda plánuje přitvrdit vůči slazeným nápojům, chce na ně uvalit novou spotřební daň. To je krok, po kterém důrazně volají odborníci a vládní poradci i v Česku. V podílu populace s nadváhou patří země v rámci EU na první místa, stejně tak je česká populace mezi špičkou v konzumaci slazených nápojů. Na rozdíl od Slovenska tu ale situace skončila zdražením skrze uvalení vyšší sazby DPH, což může mít podle odborníků prakticky opačný efekt.
Slovensko potřebuje „šetřit“ rozpočet a slovenský premiér Robert Fico (Smer) potvrdil záměr zvyšovat daně. Slovenské ministerstvo financí proto mimo jiné navrhne nové zdanění nápojů s přidaným cukrem nebo umělými sladidly, a to různými sazbami podle typu nápoje. Například ochucené slazené nápoje by měly být zdaněné sazbou 0,15 eura (3,80 koruny ) za litr.
Nejde o opatření, které by mělo přinést do slovenského rozpočtu závratné prostředky, odborníci prosazují spotřební daň zejména jako prostředek, jak působit preventivně na zdraví populace. Po zavedení podobné spotřební daně tak volají i v Česku. „ČR je 3. zemí v rámci EU s nejvyšším podílem dospělých lidí s nadváhou, až 60 % dospělé populace má nadváhu, což má výrazné negativní dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu,“ uvádí v doporučeních týkajících se zdraví Národní ekonomická rada vlády (NERV).
V Česku by podle nedávné studie společnosti PAQ Research přineslo zavedení spotřební daně ze slazených nápojů navíc rozpočtové příjmy 2,7 miliardy korun a znamenalo by miliardové úspory zdravotních a sociálních nákladů a pomohlo by snížit obezitu. Někteří zástupci vlády i opozice ale upozorňovali na to, že by zavedení nové daně mohlo znamenat i značné náklady.
Odborníci, kteří jsou členy NERV, navrhují takzvaný polský model, podle něj se daň váže na koncentraci cukru v litru nápoje. Zdanění by podle analýzy jen omezeně zasáhlo výrobce nápojů, kteří budou motivováni snižovat koncentraci cukru a prodávat neslazené nápoje. Jedním z hlavních zdrojů konzumace cukru podle nich představují právě slazené nápoje. V USA z nich podle analýzy pochází až čtvrtina zkonzumovaných cukrů, v Česku data chybí, experti ale předpokládají podobné trendy.
Ve světě zavedlo daň v různých podobách přes 50 zemí, z čehož 12 zemí je evropských, naposledy v roce 2021 Polsko. „Všechny modely motivují výrobce ke snižování koncentrace cukru ve svých nápojích. Nicméně polský model má nejjemnější nastavení sazeb daně, a tak je nejúčinnější v motivování výrobců k snižování koncentrace cukru, zejména těch s velmi vysokou koncentrací. Právě snížení koncentrace cukru v nealkoholických nápojích je hlavní záměr této daně, přidružený daňový výnos je sekundární,“ uvedl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.
Polský systém pracuje se základní sazbou na nápoje s jistou minimální koncentrací cukru a variabilním komponentem, který dále víc zatěžuje slazené nápoje. Tím pádem čím větší koncentraci cukru daný slazený nápoj má, tím je sazba daně vyšší. Spotřební daň je podle autorů studie lepší varianta než zvyšování daně z přidané hodnoty (DPH), které následně přinesl konsolidační balíček. „DPH víc zdražuje dražší nápoje, na což spotřebitelé reagují výběrem levnějších ale stejně slazených nápojů, často ještě horší kvality. A výrobci nejsou motivováni snižovat objem cukru,“ podotkl Komárek.
Naopak proti snahám více zdanit slazené nápoje se pochopitelně staví výrobci, kteří zpochybňují zdravotní účinek podobných opatření. Svaz výrobců nealkoholických nápojů se tehdy ohradil proti tvrzení, že by vyšší zdanění slazených nápojů snížilo obezitu. Výkonná ředitelka svazu Veronika Jakubcová tehdy argumentovala mimo jiné tím, že země jako Finsko či Spojené království, které tyto nápoje více zdanily, se stále potýkají s rostoucí obezitou a neposkytly důkazy o přínosech pro zdraví obyvatel.
Vyšší zdanění nealkoholických nápojů je podle svazu diskriminační, a to i kvůli tomu, že slazené nápoje často nepřispívají hlavním způsobem ke konzumaci takzvaných volných cukrů. „Cukrovinky, slané svačiny, sušenky, koláče a pečivo a snídaňové cereálie jsou na prvním místě, následované mlékem a jogurty, ovocem a ovocnými šťávami a nakonec nápoji,“ uvedla Jakubcová. Upozornila na to, že k tomu dospělo i stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnosti potravin (EFSA).