Na střelbu na Filozofické fakultě jsme mohli být lépe připraveni, přiznal policejní šéf Vondrášek

Policejní prezident Martin Vondrášek přiznal, že policejní složky mohly být na prosincový útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy lépe připraveny. Na základě tohoto masakru dojde i k dovybavení policejních skladů, což se týká především dlouhých zbraní, balistiky s větším rozsahem a dalších analytických nástrojů a informačních systémů. "Musíme pokračovat také ve speciálním výcviku, k čemuž potřebujeme střelnice. Potřebujeme také výcvikové centrum a o tomhle jsme jednali s armádou a vojenskou policií," uvedl Vondrášek v podcastu Hráči pro deník Blesk.

Ke konci července to bude půl roku od tragického incidentu na pražské filozofické fakultě, kde student historie David Kozák zabil 14 lidí a poté spáchal sebevraždu. Policejní prezident Vondrášek na to konto řekl, že policie usiluje o posílení svého vybavení, výcviku a znalostí pro postup během podobných incidentů. Koncepce, která má zlepšit schopnosti, postupy a výcvik policistů, by měla trvat tři roky a stát téměř miliardu korun.

Vondrášek také přiznal, že rozumí otázkám a kritice ohledně toho, že policisté odešli z hlavní budovy fakulty na Palachově náměstí krátce předtím, než se začalo střílet. "Neznám nikoho, kdo by s tou tragédií měl spojitost a dodnes by nepřemýšlel o tom, co se dalo udělat lépe. Mohli jsme být lépe připraveni, ale je potřeba si připustit, že když se psychicky nemocný člověk rozhodne někomu ublížit, dá se tomu hrozně špatně předejít," uvedl šéf českých policistů.

Podle Vondráška byl policejní zásah velice rychlý a policisté si zaslouží jeho obdiv. Dodal, že během několika dní dostane do rukou výsledky šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), které podrobně rozebírají práci zasahujících policejních jednotek. "Souběžně pod supervizí mého náměstka pro kriminální policii pracovala analytická skupina Služby kriminální policie a vyšetřování, která hodnotila počínání kriminalistů od vraždy v Klánovickém lese až po Filozofickou fakultu," doplnil Vondrášek v pořadu Hráči.

GIBS podle dřívějšího vyjádření šéfa inspekce Víta Hendrycha vyhodnocuje 1000 stran dokumentů či kamerové záznamy, kterých je asi 100 gigabajtů (GB). Vnitřní kontrola policie v lednu ve své zprávě uvedla, že policisté při zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně, lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy. Při pátrání po studentovi kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům neinformovali vedení fakulty, ale jen přítomné zaměstnance školy.

Kromě toho policejní prezident nabádá občany k tomu, aby si všímali zvláštního chování jedinců ve svém okolí, a popřípadě ať neváhají kontaktovat policejní orgány. "Často se jedná o lidi, kteří jsou z nějakého důvodu odstrčeni od kolektivu, mají nějaký handicap nebo trauma z dětství – to je velmi obvyklé – a jejich chování se začne měnit. Není od věci komunikovat se známými toho člověka, a když dojdete k závěru, že by mohl být bezpečnostním rizikem, kontaktovat policii," popisuje Vondrášek jak se z obyčejného člověka může stát střelec (tzv. osamělý vlk).

Vondrášek také upozornil na nový zákon o zbraních a střelivu, jenž bude platit až od roku 2026 a prodejcům nakazuje, aby nahlásili podezřelé nákupy a obchody. "Další věc, co děláme, je práce se stávajícím registrem zbraní ze strany policie. Ten registr je 10 roků starý a nemá žádnou analytickou nadstavbu – to bude mít až ten nový systém. My už ale teď zadáváme do našeho starého systému dotazy, kterými se snažíme pravidelně zjišťovat, jestli nedošlo v nějakém definovaném čase k získání neobvyklého množství zbraní nebo střeliva," uzavírá Vondrášek s tím, že několika jedincům již zbraně zadrželi do vyhodnocení jejich psychické způsobilosti.

Novela na sebe nedávno upozornila tím, že navzdory původním předpokladům nedojde k zavedení plošných psychotestů pro žadatele o zbrojní průkaz. Na psychotesty budou praktici dál posílat pouze vybrané žadatele, u nichž nejsou o způsobilosti přesvědčeni. V Česku má oprávnění držet zbraň přes 316 tisíc lidí a podle expertů z ministerstva vnitra by tudíž mohlo při pravidelném testování dojít k zahlcení kapacit psychologů a psychiatrů. Podle Mileny Bačkovské z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra by to mohlo dokonce zhoršit celkovou dostupnost psychologické péče.