Facka pro „pravicovou” vládu? Nadstandard ve zdravotnictví řeší v programu i Stačilo!

Hnutí Stačilo! se překvapivě zařadilo mezi hrstku kandidátů, kteří se ve volebních programech nezalekli řešit otázku připlácení si za lepší péči ve zdravotnictví. Hnutí chce definovat standardní hrazenou péči. Řešení nadstandardu z volebních programů letos prakticky vypadlo. Seskupení stran, mezi které patří KSČM, se tak v tomto paradoxně staví vedle Motoristů sobě. Ti se totiž dosud jako jediní jasně pro nadstandard v programu postavili. Naopak vládní koalice Spolu, která o tom dlouhodobě mluví, pro nadstandard v programu místo nenašla. Jiné strany ho pak v programech také nezmiňují či přímo odmítají.

Zdravotnictví se dostává do finanční tísně a část odborníků vidí jako součást řešení to, že do něj začne proudit více soukromých peněz. O zavedení tzv. nadstandardu se mluví roky, ale snahy o jeho zavedení dosud vždy ztroskotaly. Po řešení nadstandardů či právě prvotnímu vymezení standardu volají už i pacientské organizace a průzkumy ukazují, že lidé už v řadě případů stejně za zdravotnictví platí. Snahy ale většinou končí už na základním předpokladu, že chybí definice standardní péče.

A to je něco, co chce podle programu řešit hnutí Stačilo!. „Rozsah garantované bezplatné péče, léků, pomůcek a dalších veřejných služeb, vymezený zákonem, musí být každému zajištěn,“ uvádí program hnutí Stačilo! s tím, že „prostor pro přímé platby bude výhradně nad rámec tohoto rozsahu“. „Bezplatná zdravotní péče je zákonem slíbena, občané se však některé péče domáhají obtížně, cestou úplatků či známostí,“ uvádí program důvody, proč má být definovaný „rozsah“ garantované bezplatné péče.

Hnutí při zářijovém představování programu kladlo důraz na zastavení „plýtvání“ a korupce ve zdravotnictví. Chce také jednotnou síť nemocnic a jednu zdravotní pojišťovnu, řekl Ondřej Dostál, který je zdravotnickým expertem hnutí a europoslancem. Objem peněz směřujících do zdravotnictví, tedy více než 500 miliard korun ročně, považuje Dostál za dostatečný, proto není podle něj třeba navyšovat platbu za státní pojištěnce. „Jsme schopni najít úspory 100 miliard, to na začátek sanuje investice,“ uvedl.

K úspoře podle něj povede přenastavení úhrad mezi jednotlivými obory medicíny a přehodnocení sítě, ve které jsou „zbytná zdravotnická zařízení, která dostávají nádherné úhrady“. Pokud by systém potřeboval více peněz než současnou půlmiliardu, je podle něj třeba se lidí zeptat, zda chtějí platit vyšší daně, nebo jakou péči nebudou mít hrazenou. Jako příklad uvedl nejmodernější genové terapie nebo některé stomatologické výkony.

Jasně do programu si připlácení za lepší služby dali Motoristé sobě, kteří o zavedení nadstandardu mluví dlouhodobě. „Zachováme stávající rozsah plně hrazené zdravotní péče i ochranné limity spoluúčasti pro chronicky nemocné, děti a seniory. Pacientům umožníme dobrovolně si legálně připlatit na doposud nehrazené nebo částečně hrazené služby nebo zdravotnické prostředky formou doplatku rozdílu mezi úhradou od pojišťovny a plnou cenou. Základní varianta péče plně hrazená z veřejného pojištění však zůstane vždy zachována. Každý tak bude mít právo volby – podle svých preferencí, možností a důvěry ve kvalitu péče,“ uvádí ve svém programu Motoristé. Chtějí také posílit možnost dobrovolného doplňkového pojištění na některé nehrazené či částečně hrazené zdravotní služby.

Předsedové nynějších vládních stran či Pirátů sice v prohlášeních nadstandard podporují za určitých podmínek, ovšem při pohledu na volební programy je poměrně zřejmé, že se do nich nepromítl. Zatímco v roce 2021 šlo snahu o přivedení soukromých peněz do zdravotnictví najít poměrně zřetelně v programu koalice Spolu, v tom současném by šlo podobné kroky hledat jen s dávkou fantazie pod heslem „lidem dáme větší možnost volby“. Stejně tak ho nelze najít ve volebním programu Starostů či Pirátů. Naopak ho lze najít v programu hnutí ANO, ale s tím, že ho hnutí odmítá. Proti se pak staví hnutí SPD.

Některé případy nadstandardu pamatuje české zdravotnictví z roku 2012, kdy změnu prosadil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Za první rok, kdy na seznamu nadstandardů bylo osmnáct položek, za něj pacienti utratili přes 40 milionů korun, zejména právě za kontaktní čočky či lehké sádry. Než úpravu zrušil kvůli způsobu provedení ve vyhlášce Ústavní soud, umožňovala rozdělení péče na „základní“ a „ekonomicky náročnější“. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient. Do budoucna se uvažovalo k zařazení například i operace kolen s využitím počítače či některých gynekologických a urologických zákroků či lepších náhradách kloubů.

Na konci loňského roku vyzvaly i pacientské organizace k tomu, aby se tento základní krok definice standardní péče dořešil alespoň v rámci následujících deseti let. „Závazné standardy jsou vytvořeny na základě nejnovějších vědeckých poznatků a klinických doporučení, což zajišťuje jednotnou kvalitu péče napříč celým systémem. Zahrnují základní diagnostické a léčebné postupy, prevenci a rehabilitaci. Nadstandardy poskytují možnosti pro rozšířenou a individualizovanou péči, kterou si pacienti volí podle svých potřeb a finančních možností. Jasné definování nadstandardů rovněž umožní pacientům vybrat si pojistný plán zdravotní pojišťovny podle jejich potřeb,“ uvedla v prosinci ve své vizi pro zdravotnictví v následující dekádě Národní asociace pacientských organizací.