Slovo dezinformace se používalo tak často, až ztratilo původní význam, hlásí Vojenské zpravodajství

Pojmy jako hybridní válka, propaganda či dezinformace jsou ve veřejném prostoru nadužívány a ztratily tak svůj původní význam. Zároveň jsou ve veřejném prostoru používány i pro pravdivé informace, které jsou v rozporu s prosazovanými idejemi, některých politických aktérů. Uvádí to ve své výroční zprávě pro rok 2022 Vojenské zpravodajství. To nerozporuje, že česká společnost je k hybridním operacím a dezinformacím náchylná, varuje však, že jsou tyto operace obtížně kvantifikovatelné.

Vojenské zpravodajství ve své výroční zprávě věnuje obsáhlou část současné propagandě a dezinformacím, kterým Česká republika čelí. Upozorňuje, že v souvislosti s akcemi Ruska na východní Ukrajině a v souvislosti se zabráním Krymu v roce 2014 došlo u jisté části obyvatelstva NATO a EU k jisté morální panice.

Za příklad této morální paniky udává zpráva tzv. Gerasimovovu doktrínu, což měl být popis snah Ruska o hybridní působení proti ruským protivníkům. Zpráva Vojenského zpravodajství však upozorňuje, že doktrína jako taková nikdy neexistovala. "V této souvislosti často zmiňovaný článek ruského náčelníka generálního štábu V. V. Gerasimova totiž představuje pouze shrnutí jeho názorů na způsob, jakým asymetrický způsob válčení používají protivníci Ruské federace, především USA. Z historického hlediska tak je možno snahy čelit Gerasimovově doktríně připodobnit k několika staletí trvajícímu boji církevních autorit proti ateistickému traktátu O třech podvodnících, který měl údajně ohrožovat základy hlavních náboženství - ačkoliv ve skutečnosti neexistoval," uvádí zpráva.

Zpráva také odhaduje velikost tzv. dezinformační scény v Česku. Nedávná zpráva BIS uvádí, že tato scéna je v Česku decentralizovaná a samotné dezinformace se rozšiřují i pomocí ochotných lidí bez napojení na zahraničí. Podobně mluví i Vojenské zpravodajství, podle kterého lze o vlivu zahraničních mocností a skutečné velikosti této scény jen spekulovat. Odhaduje, že tzv. dezinformační servery sledují jen vyšší desítky tisíc lidí.

Zároveň zpráva varuje, že nadužívání termínů dezinformace, hybridní válka a propaganda vedlo ve veřejné debatě ke ztrátě jejich významu. Tento stav zároveň znesnadňuje analýzu některých komplexních jevů jako bylo vítězství Donalda Trumpa či brexit. "Prohlubující se vágnost a významová neurčitost zmíněných termínů přitom vedla i k případům, kdy je někteří političtí a společenští aktéři začali používat i pro označení pravdivých informací, jež však nebyly v souladu s jimi prosazovanými idejemi, a kdy dokonce docházelo ke spojování kritiky vládních politik s propagandistickým působením cizí moci, což mohlo vést k vyčlenění části do té doby legitimních hlasů z politické debaty," uvádí Vojenské zpravodajství.

To, že v České republice probíhají hybridní operace nebo propagandistické snahy ovlivnění obyvatelstva, však výroční zpráva nepopírá. Podle zpravodajců jsou však tyto snahy obtížně kvantifikovatelné. Zahraniční mocnosti využívají k šíření propagandy několik soudobých vlivů, které mají za cíl nabourávat společenskou soudružnost západních společností a s těmito fenomény se mísí. Jedním z nich je klesající důvěra obyvatelstva ve stát.

Zpráva mluví také o vlivu rozvoje internetu, který vedl ke konci monopolu tradičních médií a demokratizaci informačního prostoru, kde se daří silně emočně zabarveným zprávám. Právě na emočně zabarvených informacích je propaganda z většiny založena. Posledním fenoménem, který přeje v současné době působení propagandy, je podle Vojenského zpravodajství souběh vážných krizí v posledních 15 letech. A to například krize, ekonomické, migrační či válečné.

Nejdůležitější však podle zpravodajců je soudržnost společnosti. Podle zprávy VZ bude bez politických změn pro tajné služby stále obtížnější podobným jevům čelit. "Tajné služby se musí se vzhledem ke své působnosti zaměřovat pouze na řešení následků a nikoliv příčin působení zahraniční propagandy," uvádí v závěru Vojenské zpravodajství.