Armáda nakoupí víc obrněnců i tanků. „Částku nepřekročíme,“ slibovala původně Černochová

Armádní zakázky se rozrůstají. Vláda ve středu schválila nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za rekordních 59,7 miliardy korun. Pořídí je formou mezivládní dohody od Švédska. Jde o největší obrannou zakázku v historii české armády. Původní plán přitom hovořil pouze o 210 strojích. Kromě toho vláda plánuje nakoupit také 70 nejnovějších tanků Leopard 2A8 z Německa.

Ministerstvo obrany původně jednalo se švédskou firmou BAE Systems Hägglunds a Švédských královstvím o nákupu „pouhých“ 210 kusů bojových vozidel pěchoty (BVP) za 52 miliard korun. Takový byl požadavek armády. Nakonec se ale rozhodlo nakoupit obrněnců víc, ačkoli ještě nedávno ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tvrdila, že ministerstvo neplánuje avizovaný rozpočet překročit. Za 246 strojů zaplatí 59,6 miliardy korun (včetně DPH).

„V minulosti se u jiné techniky ukázalo, že je potřeba mít dostatečné skladové zásoby. Navíc ceny bojové techniky jdou neustále nahoru kvůli špatné bezpečnostní situaci, proto jsme se rozhodli výhodnou švédskou nabídku, která zachovává původní jednotkovou cenu, využít ihned,“ zdůvodňoval navýšení vrchní ředitel sekce pro vyzbrojování ministerstva Lubor Koudelka.

Ještě v polovině března ale ministerstvo obrany komunikovalo jinak. „Ano, vše platí – s podpisem smlouvy počítáme do konce května a částka se taky nepřekročí,“ odpovídala tehdy mluvčí obrany Simona Cigánková na dotaz deníku Echo24, zda obrana dodrží původně plánovaný rozpočet 52 miliard korun. Po dalším dotazu začátkem května odkázala na předchozí odpověď. Doplnila ovšem, že vyjednávání stále probíhá a tak není možné sdělovat žádné podrobnosti. Více jsme psali v článku Dražší už byl jen Temelín. Miliardová zakázka na obrněnce pro armádu roste před očima.

Součástí tendru má být také pořízení 29 dílenských vozidel nebo náhradních dílů. Švédsko smluvně garantuje, že podíl českých firem na výrobě dosáhne nejméně 40 procent hodnoty zakázky, v opačném případě budou následovat sankce. Výrobce počítá s využitím asi tří desítek českých firem, smlouvy s hlavními dodavateli již podepsal. Zapojí se třeba státní vojenské opravny (VOP CZ), které vyrobí část komponentů.

Pořizování bojových vozidel pěchoty se táhne od roku 2019, kdy si ministerstvo obrany stanovilo parametry a vypsalo první výběrové řízení, o nákupu náhrady za vysloužilé československé BVP-2 se však hovoří už bezmála deset let. Česko potřebuje nová „bévépéčka“ k vybudování těžké brigády, k čemuž jsme se zavázali v rámci členství v Severoatlantické alianci (NATO).

BVP CV90 v současné době provozují armády Švédka, Finska, Dánska, Estonska, Nizozemska, Norska a Švýcarska. Pro jejich pořízení se rozhodlo také sousední Slovensko.

Vláda chce nakoupit 70 nejnovějších leopardů

Vláda dnes také pověřila ministryni obrany Janu Černochovou jednáním s Německem o společném nákupu bojových tanků Leopard v nové verzi 2A8. Ministryně to řekla po jednání vlády. Tanky vyrábí německá zbrojovka Krauss-Maffei Wegmann a koncern Rheinmetall. Česko si od společného postupu slibuje výrazné snížení ceny, zkrácení dodávek a zajištění odpovídající logistické podpory.

Záměr je nakoupit asi 70 tanků. Dříve se předpokládalo, že by mohlo jít o 50 leopardů. Půjde o náhradu za naše současné tanky. Náš jediný tankový prapor z Přáslavic nyní provozuje asi 30 modernizovaných tanků T-72M4CZ. Další asi dvě desítky tanků T-72M1 provozovaly tankisté z aktivních záloh. Velkou část z uskladněných tanků a bojových vozidel pěchoty ale poskytlo Česko ukrajinské armádě, což nám vykompenzovali další spojenci.

Hodnota zakázky na nové německé tanky má být řádově v desítkách miliard korun. Dodány by mohly být do konce dekády, uvedl plukovník Ján Kerdík, ředitel odboru rozvoje pozemních sil. První nové leopardy v nejnovější verzi 2A8 by totiž měly opustit továrnu až v roce 2025.

„Tank Leopard nejlépe splňuje požadavky AČR na moderní tank dostupný na současném trhu, s dostatečnou ničivostí, mobilitou, vysokým stupněm ochrany osádky. Zároveň je to tank, který je zavedený v několika armádách NATO a není nutné jej dále vyvíjet,“ uvedl plukovník Ján Kerdík, ředitel odboru rozvoje pozemních sil.

Protože podle něj teprve jednání začnou, nebylo by od ministerstva obrany taktické sdělovat podrobnosti. „Nicméně alespoň v hrubých rysech lze sdělit, že se bude jednat o přibližně 70 kusech tanků a cenu očekáváme v řádu desítek miliard korun. Dodání tanků předpokládáme do konce této dekády,“ uvedl Kerdík.

Ministerstvo obrany nyní oficiálně osloví zástupce německého ministerstva s žádostí o zahájení jednání o podmínkách, za nichž by se ČR mohla připojit k nákupu, který Němci plánují. Z dostupných informací podle ministerstva obrany vyplývá, že o podobném postupu uvažují další členské státy NATO.

Větší objednávka by podle úřadu vedla k nižší ceně, zkrácení dodacích lhůt a zajištění dostatečné logistické podpory. Výrobce, firma KMW, by mohl zvýšit své výrobní kapacity, a urychlit tak výrobu. Tanky jednotlivých evropských zemí by se lišily pouze komunikační technikou, jinak by byly stejné.