Babišova frakce jedná na všech frontách, velikost a vliv skupiny má v rukou Le Penová

Postup vyjednávání na pravicové části politického spektra v Evropském parlamentu připomíná v posledních týdnech tržiště. Ve fázi vzniku jsou totiž hned dvě nové frakce, které pro sebe chtějí urvat co největší část vlivu. A v obou těchto skupinách hrají svou roli české subjekty. Mluví se především o alianci Patrioti pro Evropu, jejich vznik spoluinicioval Andrej Babiš (ANO). Na tahu je nyní francouzské Národní sdružení Marine Le Penové.

Situace je v tuto chvíli velmi nepřehledná v pravé části Evropského parlamentu. České hnutí ANO zakládá s maďarskou stranou Fidesz Viktora Orbána a rakouskými Svobodnými alianci s názvem Patrioti pro Evropu. Cílem je vytvořit novou frakci v EP, k čemuž je potřeba získat strany ještě ze čtyř dalších zemí. Místopředseda ANO Karel Havlíček pro Echo24 řekl, že „probíhají jednání na všech frontách v mnoha zemích“.

Podle expertů existují dva scénáře. Jeden z nich je ten, že se skupina Patrioti vydá čistě středoevropským směrem, tedy že se bude snažit sehnat nějaké menší strany z okolních států. Třeba slovenský Směr-SD chce podle svých slov jednat spíše se Socialisty a demokraty a je otázka, jestli pro stranu premiéra Roberta Fica tahle cesta existuje.

Druhá možnost hodně závisí na výsledku francouzských voleb. „V tomto případě by se mohly ty tři středoevropské strany spojit s tím, co zbude z frakce Identita a demokracie (ID), jejíž jádro tvoří západoevropský trojlístek Národní sdružení Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse a Liga Mattea Salviniho,“ řekl pro Echo24 politolog s dlouholetými zkušenostmi s chodem EP Petr Sokol. Poslední zmíněný subjekt již podle italských médií vyjádřil ambici se k Patriotům připojit, stejně jako portugalská Chega. Tím pádem by mohli Patrioti skutečně obsáhnout i západ Evropy. Psali jsme o tom zde.

„Asi si nemusíme nalhávat, že pro některé z nich může být spojení s východo- či středoevropskými stranami zajímavé. Proto jsou stále otevřené obě ty cesty. A vlastně to závisí na Marine Le Penové a na tom, jak dopadne ve druhém kole voleb, zda bude mít vládní zodpovědnost, respektive většinu v Parlamentu a podle toho se rozhodne, s kým se spojí a s kým ne,“ míní Sokol.

Podle něj nicméně ambice Le Penové mít větší vliv na chod europarlamentu neznamená, že se má spojit s Viktorem Orbánem. „Já bych si tipl, že může zůstat nezařazená, protože má dost europoslanců (30) a možná by se nechtěla spojovat s někým, kdo by jí mohl dělat problémy na domácí politické scéně,“ míní Sokol s tím, že se nicméně zatím nabízí, aby Patrioti vyjednávali podporu s menšími subjekty z okolních zemí, aby se jim podařilo naplnit podmínku sedmi států.

Do výběru by mohla patřit například polská pravicová koaliční Konfederace, která získala šest mandátů, které jsou nicméně rozdrobeny mezi několik subjektů. „Konfederace může mít problémy v těch dalších krajně pravicových frakcích včetně nově vznikajících suverenistů. Právo a spravedlnost dá zřejmě Orbánovi košem, takže by minimálně část Konfederace mohla být teď na řadě při hledání polského partnera,“ dodal Sokol.

SPD v jedné frakci s AfD

Na druhé straně vznikla nová frakce Evropa suverénních národů (Europe of Sovereign Nations, ESN). Té se bude účastnit za Česko SPD se svým europoslancem Ivanem Davidem. „V rozbouřené situaci v Evropě, v níž je hlavní hrozbou rozšíření válečného konfliktu na naše území a úpadek hospodářství s následnými sociálními problémy, se v EP zařazujeme do politického uskupení, které se bude snažit řešit tyto problémy způsobem, který je nám nejbližší,“ uvedl Tomio Okamura. Ten zároveň pro Echo24 potvrdil, že klíčovou stranou v této koalici bude Alternativa pro Německo.

NEPŘEHLÉDNĚTE: SPD bude součástí nové frakce suverénních národů

„AfD se na rozdíl od stran typu Národního sdružení Marine Le Penové nesnaží alespoň navenek umírňovat. Alternativa se už před volbami vydala opačným směrem a je brána z těch větších pravicově-protestních stran jako nejradikálnější. Le Penová je nechala vyloučit z ID, kam se krátce po volbách pokoušeli vrátit, ale pak to vzdali a založili si tu suverenistickou frakci. Zbyly tam na ně strany ze střední a východní Evropy, které jsou opravdu nejradikálnější,“ uvedl Sokol.

SPD má podle něj navíc ještě jeden motiv. „Andrej Babiš je na cestě do sektoru, který dosud tvořila ID, v těch frakcích většinou platí, že větší ‚bere‘ a vypadá to, že ANO vytlačilo SPD k suverenistům. Pikantní je, že ANO a SPD se spojují se stranami, které v Česku byly dlouho tabu, protože minimálně koketovaly s tím, že by chtěly změnu Benešových dekretů. To je právě AfD a nebo rakouští Svobodní,“ uvedl Sokol.

Specifickou otázkou je pak osud Filipa Turka, respektive europoslanců zvolených za Přísahu s Motoristy. „Pokud bude ID samostatná a nespojí se s Patrioty, tak bude pro Filipa Turka místo jenom tam, protože v těch dalších skupinách české zastoupení je,“ vysvětlil Sokol.

Rozdrobenost pravici škodí

V pravé části budou působit buď čtyři frakce (ID, ESN, Patrioti + Evropští konzervativci a reformisé), popř. tři, pokud by se rozpustila ID. Expert na evropskou politiku a euroskepticismus Vít Hloušek z Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že rozdrobenost (krajně) pravicových euroskeptiků je poměrně notorická vlastnost. „Často bývá problém s tím, že každý chce být vůdcem, ale nikdo se nechce podřizovat. Navzdory jejich rostoucímu počtu zůstanou v EP marginální, protože je mainstreamové strany prostě přehlasují. A vzhledem k jejich nekonstruktivním pozicím se mainstreamu těžko divit, že s nimi nechce nic mít," dodává.

ROZHOVOR: „Zázraky jsem zažil.“ Profesor Kolář o věcech mezi nebem a zemí

Podle Petra Sokola máme za sebou už druhé evropské volby, po nichž se očekával vznik jakési pravicové superskupiny. „Ukazuje se, že to asi není možné, protože ty rozdíly jsou opravdu obrovské. Na jedné straně máte třeba italskou premiérku Giorgiu Meloniovou a její Bratry Itálie a na druhé straně AfD, což jsou subjekty, které mají málo společného. Jenom kritika a oponování evropské integraci na nějakou hlubší spolupráci nestačí,“ uvedl Sokol.

Jednací řád Evropského parlamentu zmiňuje, že politické strany se mají ve frakcích spolčovat na základě programové podobnosti, což má zabránit vzniku jakýchsi „slepenců“. „V minulosti se dvakrát stalo, že se opravdu jako mišmaš nezařazených stran – pravice, levice, euroskeptici, eurofederalisti – spojil jen proto, aby získal výhody frakce, do skupiny s názvem Technická skupina nezařazených. A proti tomuto to míří. U Patriotů nějaká základní programová shoda je a myslím si, že tato část jednacího řádu aplikována nebude,“ dodal Sokol.