Rakušan: Policistům ani hasičům na peníze nesáhneme. Škrtat chce jen civilní pracovníky

Škrty kvůli šetření ve státní správě se nedotknou platů policistů a hasičů a ani jejich výsluh. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) připustil pouze snížení stavu občanských zaměstnanců, jako jsou administrativní a další pracovníci. Ministerstvo financí přitom v návrhu rozpočtu na příští rok počítá se snížením výdajů na platy státních zaměstnanců minimálně o 2 procenta. Výhrady k plánovanému snižování platových výloh má také ministerstvo zahraničí.

„Žádná tabulková místa hasičů a policistů se rušit nebudou. Nikdo jim na tarify sahat nebude, platový objem neklesne,“ prohlásil před několika dny ministr vnitra Vít Rakušan. Pro deník Echo24 také opakovaně vyloučil, že by mělo dojít ke změnám v oblasti služebních výsluh příslušníků bezpečnostních sborů. Policisté, hasiči nebo celníci a další na ně mají nárok po 15 letech ve službě. O výsluhách jsme psali více zde.

Několikrát ale potvrdil, že může dojít ke snížení stavu takzvaných občanských zaměstnanců u policie. Proti tomu se postavily policejní odbory, podle nichž zaměstnanci v civilu, jako jsou pracovníci na administrativních pozicích nebo například údržbáři a další, zajišťují policistům potřebný servis.

Pokud by se začali propouštět policisté nebo hasiči, neslo by to s sebou podle Rakušana vyšší náklady na výsluhách, než kolik by stát ušetřil. U policie pracovalo na začátku roku 39 422 příslušníků ve služebním poměru a 9 833 občanských zaměstnanců.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) počítá v návrhu rozpočtu na příští rok se snížením celkových výdajů na platy státních zaměstnanců o 2 procenta. Šetření vyplývá z konsolidačního balíčku, který vláda představila začátkem května. Konsolidační balíček by měl v příštím roce snížit deficit státního rozpočtu o 97,7 miliardy korun, v roce 2025 o dalších 53 miliard korun.

Z České pošty odchází méně lidí, než se čekalo

Větší šetření se očekávalo také na České poště, která spadá rovněž do gesce ministra vnitra. Kvůli plánovanému rušení poboček odejde 574 zaměstnanců, tedy o třetinu méně, než se čekalo. Podnik kvůli snížení počtu pošt (o 300 poboček) ke konci června zrušil 924 pracovních pozic, 350 zaměstnanců ale přešlo na jiné pobočky.

Sám úřad ministerstva vnitra se chystá zrušit 350 pracovních míst, jen 100 z nich jsou však nyní obsazená. Ministerstvo vnitra by mělo v příštím roce ušetřit oproti letošnímu roku až 6 miliard korun. Pro představu: je to stejná částka, jakou ministerstvo vyplatilo v roce 2022 pouze na výsluhách pro příslušníky bezpečnostních sborů.

Ministerstvo zahraničí: Na úspory není prostor

Škrtat pracovní místa nebo snižovat platy nechce ani ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Na úspory podle něj není prostor. Jeho ministerstvo v připomínkách ke konsolidačnímu balíčku uvedlo, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o 2 procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření budou mít podle názoru vedení resortu zahraničí zásadní vliv na už tak podfinancované platové oblasti v resortu, a tím zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.

„Naše připomínky se týkají toho, že čtyři pětiny našich provozních výdajů jsou fixní náklady, tudíž nemáme úplně prostor pro úspory. Mohli bychom zrušit nějakou ambasádu, ale to neznamená, že se agenda ruší. Musí se přesunout na jinou ambasádu,“ poznamenal mluvčí resortu Daniel Drake. Ministerstvo zahraničí představuje každoroční výdaj zhruba 250 miliard korun.

Nejvýrazněji by měly úspory na straně státu v příštím roce poznamenat rozpočet ministerstva školství, průmyslu a obchodu a také dopravy.