Spořte si na důchod, ale bez státního příspěvku, navrhuje vláda novinku

Vláda chystá zásadní změny v důchodovém spoření a s nimi i zcela nové alternativy. Mezi nejvýraznější z nich patří dlouhodobý investiční produkt, který má dosud nepříliš vábivé střádání na důchod výrazně zatraktivnit. Tato novinka se však od klasických penzijních spoření, na která jsou Češi zvyklí, nápadně liší.

Státní podpora penzijního spoření se má od příštího roku změnit. Například se zvýší práh pro čerpání státního příspěvku i jeho maximální výše. U nových smluv se prodlouží minimální doba spoření z pěti na deset let. Počítá s tím vládní návrh zákona, který zatím v úvodním kole podpořila sněmovna (více jsme se dalším změnám věnovali například zde).

Kromě změn v příspěvcích má však s novelou přijít i zcela nový způsob střádání na stáří. Takzvaný dlouhodobý investiční produkt (DIP) má nabídnout střadatelům na stáří alternativu, která s sebou ponese vyšší riziko, ale také potenciál vyššího zisku. Dosud fungující fondy totiž často čelily kritice, že střadatelům nepřináší přílišné zhodnocení ukládaných peněz. Mohla za to však i zákonná omezení, která v případě nových produktů mají padnout.

V rámci tohoto produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu nebo zajišťovací deriváty sloužící ke krytí úrokového nebo měnového rizika. DIP by tak měl mít podle expertů smysl zejména v delším horizontu, už v případě deseti či patnácti let se však může vyplatit méně konzervativní strategie.

V případě DIP se však liší forma státní podpory. Spoření bude i v tomto případě daňově zvýhodněné, tedy bude si možné za rok odečíst z daní za všechny produkty spoření na stáří 48 tisíc ročně ze strany poplatníka a 50 tisíc ze strany jeho zaměstnavatele. K DIP však nebude stát poskytovat střadatelům státní příspěvek.

Ani daňová sleva není v případě DIP samozřejmá. Mezi podmínkami pro zvýhodnění podle důvodové zprávy k zákonu je, že produkt trvá nejméně deset let a majetek z něj nebyl vyveden před dosažením 60 let věku účastníka. „Pokud je klient nedodrží, tak bude muset dodaňovat,“ uvedl pro deník Echo24 vedoucí produktového oddělení poradenské společnosti Swiss Life Select Tom Kadeřábek.

Upozorňuje však zároveň na to, že se předloha může ještě měnit. Aby mohla platit od konce roku, musela by také do té doby projít kromě sněmovny i Senátem a musel by ji podepsat prezident. „Zatím je to pouze vládní návrh. Evidujeme v posledních dnech velkou snahu všech zájmových skupin prosadit do návrhu své, takže uvidíme, jaký bude návrh finální,“ dodal Tom Kadeřábek.

Čím se může ještě nový způsob spoření vymykat, je svoboda, jak lidé s uspořenými prostředky naloží. Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž mluví v případě „klasických“ důchodových spoření o tom, že je třeba přitvrdit vůči dosavadní praxi. Značná část střadatelů si totiž s příchodem důchodového věku vybírá celou naspořenou částku naráz, ministerstvo i někteří vládní poradci by si však představovali spíše výplatu formou renty, která by každý měsíc o něco navyšovala přiznaný důchod. Výběr celé částky se tak zvažuje zatížit zpětným odebráním části či celé státní podpory.

V podobném duchu má dojít ještě k jednomu omezení dosavadní praxe, která podle vlády nedává smysl. Státní příspěvky podle novely již nebudou vypláceny střadatelům, kteří mají přiznaný starobní důchod. Podle ministerstva je smyslem podpory motivace lidí k tvorbě úspor pro důchodový věk, což po přiznání důchodu ztrácí smysl a spoření pak slouží pouze jako krátkodobý spořící produkt.

Novela předpokládá rovněž zavedení nového typu fondu v doplňkovém penzijním spoření. I takzvaný alternativní účastnický fond by měl mít volněji nastavenou investiční strategii, takže lidé budou moct investovat i do rizikovějších produktů, které ale mohou dosáhnout vyššího zhodnocení.