WSJ: „Obrácený Nixon“ Trump se snaží vrazit klín mezi Moskvu a Peking. Rusko nabízí USA těžbu na obsazené Ukrajině

Náhlá a jasně pozitivní prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o Rusku a Vladimiru Putinovi jsou diktována strategickou touhou vrazit klín mezi spojence - Moskvu a Peking, dvě mocnosti, které usilují o ukončení americké dominance. Rusko je údajně v některých záležitostech ochotné vyjít Američanům vstříc, aby oslabilo určitou závislost na Číně, píše list WSJ. Podle deníku se jedná například o tom, že by po válce Rusko omezilo obnovování dodávek plynu do Evropy, a přenechalo tak obchodní iniciativu ohledně této suroviny na starém kontinentě Američanům s jejich LNG. Rovněž by mohlo umožnit americkým firmám těžit nerosty na Rusy obsazených ukrajinských územích.

Podle listu The Wall Street Journal už odborníci tento pokus nazvali „obráceným Nixonem“. Jde o odkaz na politiku amerického prezidenta Richarda Nixona, který na počátku 70. let změnil americkou politiku vůči Číně a s pomocí Henryho Kissingera došlo ke sblížení s Pekingem a následnému oslabení Sovětského svazu. To, co se nyní děje, „je opakem, je ‚obráceným Nixonem‘,“ řekl Evan Feigenbaum, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, nyní pracující v Carnegie Endowment for International Peace, think tanku ve Washingtonu. Trump se podle něj pokouší dohodou rozdělit dvě mocnosti, které jsou ideologicky spřízněné a sdílejí strategické zájmy.

Se stejnou hypotézou jako WSJ přišel tento týden už běloruský prezident Alexandr Lukašenko. „Vidíte změnu politické situace, která byla díky politice USA obrovským faktorem ekonomického rozvoje. Ale nenechte se zmást. Nevíme, co USA chtějí. Říkám to, protože jsem o těchto otázkách dobře informován. Nevíme, co budou od Rusů požadovat výměnou za ukončení války a tak dále. Zdá se mi, že se pokusí postavit Rusy proti Číňanům. Rusové nemohou dovolit, aby se to stalo,“ nabádal Kreml Lukašenko.

Rozdělit nyní Rusko a Čínu ale nebude tak snadné. Obě země prohloubily vojenskou a zpravodajskou spolupráci a koordinovaly svou zahraniční politiku. Čína poskytuje Rusku významnou ekonomickou podporu, včetně dodávek počítačových čipů a obráběcích strojů používaných ve vojenském průmyslu. Rusko zase poskytuje Číně suroviny.

Vztahy Ruska s Čínou jsou strategické a trvalejšího charakteru, i když pragmatické. Zatímco případné sblížení s Washingtonem je ze své podstaty dočasné. „Vždyť za čtyři roky už Trump nebude v Bílém domě a Putin musí zvážit možnost, že by příští americká administrativa mohla otočit stejně dramaticky opačným směrem,“ píše WSJ.

Moskva, která rovněž nechce být příliš závislá na Pekingu, však toho nemá moc, co Washingtonu nabídnout. Údajně může být na stole návrh Ruska na ukončení spolupráce s Čínou v citlivých technologických a vojenských otázkách právě jako součást dohody o ukončení války na Ukrajině za podmínek příznivých pro Rusko. Podle WSJ to předložil Kremlu před jednáním v Rijádu nejmenovaný think tank blízký ruské vládě. Moskva může podle tohoto údajného návrhu omezit účast Číny na ruských infrastrukturních projektech, které by posílily její strategické schopnosti. Mohlo by také dojít k závazku Ruska omezit obnovení vývozu ruského zemního plynu do Evropy, aby se narušila evropská konkurenceschopnost, a umožnit tak další prodej amerického zkapalněného zemního plynu na starý kontinent. Dalším údajným návrhem je udělit americkým společnostem práva na ložiska nerostů na okupované Ukrajině.