Návrat do roku 2023. MF navrhlo rozpočet s o 45 miliard vyšším schodkem než letos

Ministerstvo financí v čele s ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) navrhuje na příští rok státní rozpočet s deficitem ve výši 286 miliard. Oproti letošku tak dochází k navýšení schodku o 45 miliard, zastaví se tak proces mírného snižování deficitů, který vláda Petra Fialy (ODS) započala. Schodek by měl být na podobné úrovni jako v roce 2023, nicméně strukturální deficit se má snížit na 1,75 procenta HDP. Vyšší deficit zapříčiňují především obrana a dostavba Dukovan. V rozpočtu nechybí peníze na národní dotace, navzdory původním informacím, že na ně Stanjura navrhuje nulu. Vláda musí rozpočet poslat do sněmovny do konce září, projednají ho ale až poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb.

Po několika letech, kdy se vláda snažila snižovat deficity státního rozpočtu, které každoročně dosahují stovek miliard, dojde v příštím roce s největší pravděpodobností k navýšení. Ministerstvo financí totiž odeslalo vládě k projednání a následnému schválení návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem ve výši 286 miliard. Jedná se o podobnou výši, na jakou dosáhl deficit v roce 2023, tehdy šlo o 288,5 miliardy.

Navržený rozpočet posiluje podle MF především výdaje na obranu a energetickou nezávislost, počítá s rekordními národními investicemi, mírně zvyšuje úroveň výdajů na vědu, výzkum a vzdělávání, stejně jako výdajů na sociální služby a přitom snižuje strukturální deficit dle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o půl procentního bodu na 1,75 % HDP.

Předložený návrh státního rozpočtu na rok 2026 je sestaven s celkovými výdaji státu ve výši 2380,3 miliard a příjmy 2094,3 miliard. Výsledný deficit 286 miliard ovlivnily dvě mimořádné položky v souhrnném objemu 49 miliard, a to obranné výdaje ve výši 2,35 % HDP (z toho 30,7 miliard nad rámec zákonného závazku 2 % HDP) a 18,3 miliard určených na přípravné práce k výstavbě dvou nových jaderných zdrojů v Dukovanech. Bez těchto výdajů by schodek rozpočtu 2026 meziročně klesl na 237 miliard, tedy o 4 miliardy proti letošnímu schválenému deficitu.

Ministr Stanjura k návrhu řekl, že by ho nazval „rozpočtem pro bezpečnost a energetickou nezávislost podle dvou hlavních vládních priorit“. „Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku,“ uvedl Stanjura.

„Náš závazek ozdravit veřejné finance a hospodařit zodpovědně a udržitelně neskončil vládním Ozdravným balíčkem, ale promítá se do každého rozpočtu, který předkládáme. Důkazem, že si v konsolidaci rozpočtu vedeme dobře, jsou i různá mezinárodní srovnání. Podle jarní prognózy Evropské komise jsme nyní na 8. místě mezi členskými státy EU podle výše strukturálního salda a za námi jsou země jako Německo, Francie a všechny zbývající státy V4,“ dodal ministr.

V posledních týdnech se hovořilo o tom, že MF navrhlo nulu na národní dotace, což nakonec ve zveřejněném návrhu není. V návrhu státního rozpočtu na rok 2026 jsou také zahrnuty neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím (tzv. dotace) z tuzemských i zahraničních zdrojů v celkové výši 26,4 miliard.

Výdaje rozpočtu zahrnují také státní půjčku (návratná finanční výpomoc) ve výši 18,3 miliard na zmíněnou výstavbu dvou nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Tato částka bude čerpána, pouze pokud Česká republika získá během kalendářního roku 2026 notifikaci Evropské komise na zapojení státních zdrojů do financování výstavby. Pokud notifikace nebude schválena, výdaj na státní půjčku čerpán nebude a o tuto částku bude snížen rozpočtový deficit.

Stanjura uvedl, že podle pravidel rozpočtové odpovědnosti by se měl deficit rozpočtu na příští rok snížit zhruba na 230 miliard korun. Tato pravidla se ale nevztahují na obranné výdaje nad úroveň dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) a na jednorázové výdaje. Právě plánované obranné výdaje nejméně 2,2 procenta HDP a návratná půjčka na stavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany by měly přispět ke zvýšení schodku ke 280 miliardám korun.

Není jasné, zda se návrh ministerstva financí nakonec uskuteční, protože do rozpočtového procesu letos zasáhnou volby vyhlášené na počátek října. O hospodaření státu tak už bude rozhodovat sněmovna v novém složení. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, už dala najevo, že pokud ANO bude sestavovat vládu, bude chtít rozpočet přepracovat.

Přepracování rozpočtu by podle Stanjury velmi pravděpodobně vedlo k tomu, že Česko vstoupí do příštího roku v rozpočtovém provizoriu. Naposledy země tento institut uplatnila v roce 2022, když po volbách vláda Petra Fialy (ODS) odmítla návrh rozpočtu sestavený kabinetem Andreje Babiše (ANO) a vypracovala rozpočet vlastní. Rozpočtové provizorium, které omezuje vládní výdaje, tehdy trvalo do druhé poloviny března.

Stanjura: Jsme připraveni na další konsolidaci

Deník Echo24 již informoval o tom, že pokud nedojde v příštím roce k dodatečným konsolidačním opatřením, poruší v roce 2027 deficit veřejných financí zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ministr Stanjura na dotaz deníku Echo24 řekl, že současná vláda si je na rozdíl „rozpočtově nezodpovědného“ hnutí ANO s Andrejem Babišem v čele vědoma, že je potřeba v příštím roce provést změny, které povedou ke snížení zadlužování 0,5, možná 0,6 procentního bodu HDP. „Nová Poslanecká sněmovna bude mít jeden rok, respektive minimálně 14 měsíců, aby to provedla. Předchozí vláda je připravena opět rozcupovat zákon o rozpočtové odpovědnosti, jako už to jednou udělala. My jsme ale ten zákon nezpřísňovali pro jinou vládu, my jsme si to nastavili pro naši vládu,“ řekl na dotaz deníku Echo24 Stanjura.

„My jsme si vědomi toho závazku a jsme připraveni k další konsolidaci přikročit. Když se podíváte na salda veřejných financí, tak se nám to v tomto období podařilo stlačit poměrně výrazně dolů. Ten další krok už nebude objemově tak významný, jako byl konsolidační balíček, protože platí, že každá další úspora se hledá obtížněji, protože ty úspory jsou trvalé a hledat další a další škrty je zkrátka složitější,“ dodal Stanjura.

Ekonomický expert ODS Jan Skopeček pro Echo24 řekl, že veřejné finance v žádném případě nemá Česko zdravé. „Udělali jsme velký kus práce, z pětiprocentního deficitu veřejných rozpočtů vůči HDP jsme to stlačili na 2,2 procenta. To je určitě pozitivní trend, ale neznamená to, že jsou finance konsolidované a zdravé. Bude úkolem jakékoliv příští vlády, aby konsolidace pokračovala dál, pro mě jako ekonoma je to alfa a omega. Na straně druhé hospodářská politika nemůže být jen o konsolidaci veřejných financí, to by bylo málo. Zvyšování konkurenceschopnosti, deregulace, hledání nových exportních příležitostí v kontextu růstu obchodních bariér v transatlantickém obchodě, využití fenoménu AI a její dopady nejen na trh práce, to jsou všechno vážné věci k řešení,“ uvedl Skopeček.