Soumrak nad trhem alternativních dodavatelů elektřiny. Utrpěly by hlavně domácnosti
STÁTNÍ ZÁSAHY
Přesně před rokem zkrachovala skupina Bohemia Energy, největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku. Elektřinu a plyn pro zákazníky už nemohla dodávat, protože ji položily extrémní ceny energií na trzích. Dojela tak jako i další menší dodavatelé na svou obchodní strategii. Dlouhodobě spoléhala na velmi nízké spotové ceny a na to, že budou dále jen klesat. Z toho těžili právě i její zákazníci, kterým mohla energie nabídnout oproti konkurenčním velkým hráčům typu ČEZ mnohem levněji. Risk to byl pro obě strany, dlouho ale vycházel. Poté, co nyní stát zasáhl a ceny energií zastropoval, nastává pro trh nepoznaná situace, která ho může navždy změnit.
Pro domácnosti a některé malé a střední firmy budou od příštího roku platit cenové stropy šest korun za kWh elektřiny a tři koruny za plyn. Zastropované ceny pak bude stát dodavatelům kompenzovat z výnosů kritizované podoby tzv. windfall daně z mimořádných zisků energetik a dalších odvětví a také z celoevropského stropu pro výrobce elektřiny. Původně však nebylo příliš jasné, jak budou kompenzace pro dodavatele vypadat.
Platí však, že dodavatelé musí prokázat, že elektřinu a plyn nakoupili pro své zákazníky dráž, než jsou stanovené stropy, aby mu stát rozdíl v ceně doplatil. Aby navíc firmy situaci nezneužívaly, bude zřejmě stát kontrolovat ceny energií v celém řetězci, tedy od výrobce přes obchodníky až po konečného dodavatele. Oprávněnost cen má prověřovat Energetický regulační úřad. Podle ministerstva financí tak vlastně půjde o dočasné zavedení věcně usměrňovaných cen v celém dodavatelském řetězci.
Stropované ceny zatím mají platit jen do konce příštího roku. Počítá se s tím, že se změní způsob dodávání energií a tržní ceny opět budou v horizontu například dvou let klesat. Ti, kdo se na energetických trzích pohybují, se ovšem obávají toho, že zastropování cen nebude jen otázkou jednoho roku a že na celý dodavatelský trh to může mít neblahé účinky a že alternativní dodavatelé z něj mohou zcela zmizet.
„Zastropování cen totiž do značné míry bude znamenat její zafixování. Když něco zafixujete, lidé si na to zvyknou. A v případě, že cena klesne, nastane bez konkurenčního pole, v němž existuje větší množství menších dodavatelů, zvláštní situace. Malí obchodníci totiž mohli v případě poklesu tržních cen nabízet elektřinu levněji, dávat lepší nabídky než ti velcí. Tím se vytvářel konkurenční tlak na snížení ceny a klienti z toho profitovali. Pokud tady budeme mít cenový strop dále než rok, malí obchodníci lidově řečeno pochcípají, bude chybět tlak, protože velké hráče nebude nikdo nutit spotřebitelům energie zlevňovat,“ vyjádřil svůj názor pro týdeník Echo tržní analytik a někdejší ředitel alternativního dodavatele Energie ČS Dušan Vaškovic.
Stát by mohl to, za kolik si obchodníci elektřinu nakoupili, zcela pomíjet, a nemusel by jim dotovat zastropované ceny vůbec. Tím by však trh pravděpodobně úplně skončil. Obchodníci musejí být schopni energie dál dodávat, proto je nějaký systém kompenzací zřejmě nutný. Bylo však více možností, jak a komu cenu kompenzovat.
„Stát mohl dodavatelům poskytnout určitou stanovenou částku, aby mohli nabídnout lidem zastropovanou cenu. Kdo by měl dopředu nakoupenou elektřinu levně, kompenzace by mu stačila a mohl by zákazníkovi nabídnout klidně i levnější než zastropovanou cenu, a kdo by nakoupil draze, musel by dál nabízet drahou elektřinu nad stropem. Takovému modelu se říká opt-in, obchodník by se vlastně sám do modelu zastropování přihlásil. Tuto variantu vláda odmítla. Podle dohodnutého modelu má obchodník povinnost prodávat za zastropovanou cenu, a tím pádem mu stát musí kompenzovat náklady. První model by byl výhodný pro obchodníky, kteří elektřinu nakupovali konzervativně, dopředu. Ti, kdo to nedělali, by na to pravděpodobně dojeli. Zároveň by ale takový model zachoval přirozenou soutěž, prosperoval by ten, kdo se choval hospodárně,“ tvrdí Vaškovic.
Podle Vaškovice by tak mohlo v případě toho, že ceny energií budou dlouhodobě zastropované na určitou maximální úroveň, hrozit až zamrznutí trhu, které by bylo nevýhodné i pro samotné domácnosti i další odběratele. „Dominantní hráči, pokud budou mít zajištěnou klientskou bázi, nebudou mít žádnou motivaci si zákazníky navzájem krást. Hrozí zamrznutí trhu. Pokud v energetice zlikvidujeme malé dodavatele, zničí se mechanismus snižování ceny pro koncového spotřebitele. O tom jsem přesvědčen,“ říká analytik.
Jak naopak říká Daniel Krištof z ČEZ Prodej, malí obchodníci v poslední době už tolik nekrachují a žádný další případ jako u Bohemia Energy se snad neočekává. „To, že někteří dodavatelé situaci nezvládají, se ale stále děje. Pořád máme další a další zákazníky, kteří padají do režimu dodavatele poslední instance. A jestli se to bude dít i dál, bude záležet na dvou rovinách.
Extrémně důležité bude fungování kompenzačního mechanismu. Tedy jak stát bude kompenzovat vyšší než zastropovanou cenu a jak budou malí dodavatelé schopní prokázat svou nákupní strategii,“ uvedl Krištof.
