Absurdní humor a nadsázka. Skeče Monty Pythonů baví již 50 let
Výročí Monty Pythonů
nové
1
Produkce britské komediální skupiny Monty Python, která je plná absurdního humoru a nadsázky, znamenala svého času radikální průlom v televizní zábavě. Její pásma skečů, gagů a parodií Monty Pythonův létající cirkus se dodnes vysílají v televizích všech kontinentů a rodí se stále nové generace jejich příznivců. První díl seriálu televize BBC měl premiéru 5. října 1969.
Monty Pythonův létající cirkus má na svědomí pět anglických „bláznivých“ intelektuálů a jeden americký výtvarník, autor animovaných sekvencí seriálu. Terry Jones, Graham Chapman, John Cleese, Eric Idle, Michael Palin a Terry Gilliam obrátili anglický humor naruby.
Všichni byli universitně vzdělaní, všichni, krom Gilliama, prošli buď Oxfordem nebo Cambridge. „Raději dráhu komika než osud horší než smrt,“ komentoval to Idle, který studoval angličtinu v Cambridge. Cleese, později úspěšný herec, režisér a producent, byl vystudovaný právník, režisér Jones historik, Chapman byl lékař. Historii studoval i Palin, který se později proslavil svými televizními cestopisy. Gilliam se prosadil jako režisér, například natočil filmy Král rybář, Dvanáct opic a Strach a hnus v Las Vegas.
Hlavní pythonovskou myšlenkou bylo „vymyslet show, u které nikdy nebudete vědět, co přijde v následující minutě“. Mottem bylo, že stále existují lidé, kteří si zaslouží být uráženi.
První reakce na jejich show byla vlažná. BBC totiž jako zkušební publikum vybralo skupinu důchodců, „kteří věřili, že se jdou podívat na cirkus“, vzpomínal Idle. Poté BBC rozhodla, že skupina musí mít v názvu cirkus. Jméno Monty Python vybrali proto, že zní jako jméno „opravdu špatného divadelního agenta“.
Tak vznikl fenomén plný inteligentního, ale i praštěného, bezostyšného, infantilního, místy brutálního a místy rouhačského humoru, který nešetří nikoho a nic. Seriál je plný fantazie a nečekaných zvratů. Po celém světě skupinu proslavily například skeče o ministerstvu švihlé chůze, mrtvém papouškovi či obraně proti čerstvému ovoci. Ve skečích se často objevovaly i ženské role, většinu z nich ztvárnil Jones. „Dohodli jsme se, že ženy bude hrát ten z nás, který má nejmenší penis. Ale John Cleese většinou nechtěl, tak jsem je musel hrát já,“ řekl k tomu.
V průběhu práce na seriálu, jehož vzniklo celkem 45 dílů, natočili i filmový debut A teď něco úplně jiného. V roce 1975 měl premiéru další jejich film, který byl parodií na legendy o Artušovi a rytířích kulatého stolu – Monty Python a Svatý grál. „Měli jsme rozpočet 150.000 liber. Nikdo je ale nechtěl dát, a tak nás podpořily hudební skupiny, například Led Zeppelin a Pink Floyd,“ vzpomínal Jones. Následoval, kvůli údajné neúctě k církvi skandální, snímek parodující příběh Ježíše Život Briana (1979) a poté ještě kontroverznější film, „strašlivá komedie o prvních, druhých, třetích až posledních věcech člověka“, Monty Pythonův smysl života (1983).
Po Chapmanově smrti v roce 1989 se skupina prakticky rozpadla. Na české televizní obrazovky se seriál i filmy dostaly až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Pythonovský humor je v ČR hodně oblíben, o čemž svědčí uvádění pythonovských sérií v televizi i ostře sledované návštěvy jednotlivých Pythonů v Čechách, například Terryho Gilliama, který v Česku natočil film Kletba bratří Grimmů a byl hostem na karlovarském festivalu a Letní filmové škole v Uherském Hradišti.
„Monty Python, to je způsob pohledu na svět. Kdo jím projde, dívá se na lidi trošku jinak,“ řekl před časem scénárista a režisér Petr Palouš, který k seriálu napsal české titulky. Python byl podle Palouše výjimečný proto, že se naprosto seriózní a vzdělaní lidé chovají jako blázni.
