Unikátní fotky z pohřbu Pavla Wonky, disidenta, který zemřel ve vězení

Úmrtí Pavla Wonky bylo ostudou skomírajícího komunistického režimu. Disident ve vězení zažíval surové bití, systematické šikanování a týrání. Jedinou obranou ochránce lidských práv byla hladovka. Wonka zemřel 26. dubna 1988 za dosud nevyjasněných okolností v cele královéhradecké věznice. Wonka byl posledním politickým vězněm, který zemřel v československé věznici. Jeho pohřbu se zúčastnily dva tisíce lidí. Atmosféru zachytil fotograf Přemysl Fialka, který své fotografie poskytl serveru Echo24.

Pohřeb se uskutečnil 6. května 1988 ve Vrchlabí. Mezi dvěma tisíci truchlícími se zúčastnili mj. signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupci osmi velvyslanectví (Austrálie, Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska a USA). Pohřeb natáčel štáb německé veřejnoprávní televize ARD.

Fotograf chtěl kromě samotného aktu pohřbu vyfotit i tělo zesnulého disidenta. „Přijeli jsme tam. Já byl ještě s rodinou Wonkových v márnici podívat se na nebožtíka. Chtěl jsem ho nafotit. Doktor však říkal, že chápe, ale vyzval mě, ať to nedělám kvůli posmrtným změnám,“ uvedl Fialka pro Echo24. Zároveň dodal, že se s bratry Wonkovými znal osobně a zúčastnil se i jejich soudu.

Pohřbu se účastnili i členové Charty 77 a Jazzové sekce. „Byla tam spousta lidí z Charty, z Jazzové sekce. Byli tam i místní, šly tam například různé babičky, což jde vidět na fotkách z kostela,“ vysvětlil Fialka.

Přestože byla akce jistě monitorována STB, Fialka si na žádné problémy nevzpomíná. „Kupodivu jsem si ničeho nevšiml. Estebáci tam evidentně nebyli, nebo byli dobře schovaní,“ uvedl.

Pavel Wonka se narodil 23. ledna 1953 ve Vrchlabí v česko-německé rodině. Krátce po jeho narození však jeho otec zemřel a oba chlapce – Pavla a o tři roky staršího Jiřího – vychovávala sama jejich matka. Ani po opakovaných zkouškách nebyl přijat na právnickou fakultu, a tak začal studovat sám. Vyučil se také automechanikem.

Za mříže se poprvé dostal za kritiku nešvarů v zaměstnání, oficiálně ale za rozkrádání. Podruhé Wonku do vězení dostala jeho snaha kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát. Odsouzen byl však za zcela smyšlené činy. Z vězení se podruhé dostal již v zuboženém stavu, protože zde byl stejně jako jeho bratr Jiří šikanován a týrán. Po dvou měsících na svobodě byl v dubnu 1988 opět zatčen. Důvodem bylo Wonkovo odmítnutí ochranného dohledu.

Další snímky v rozsáhlé fotogalerii.

Dostal pět měsíců, když k soudu byl dopraven v zuboženém stavu na kolečkovém křesle. O několik dní později ve vězení zemřel. Zpráva o Wonkově úmrtí vyvolala pobouření i ve světě. Za Wonkovu smrt nebyl nikdo potrestán. Po roce 1989 byl plně rehabilitován, na jeho počest byly po něm pojmenovány most v Pardubicích a ulice v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, České Skalici, České Lípě a Praze. V roce 2013 byl posmrtně oceněn prezidentem Milošem Zemanem medailí Za zásluhy o stát v oblasti bezpečnosti státu a občanů.

Čtěte také: Ruský generál velel legionářům a chtěl bránit Československo před nacisty. Zemřel v gulagu