Govoriš po ruski? Zájem o studium ruštiny se za posledních deset let pětkrát zvýšil

Ve školách roste zájem o výuku ruštiny. Počet žáků základních škol, kteří se tento jazyk učí, se za deset let zvýšil zhruba pětkrát. Loni mělo na základních školách ruštinu zhruba 52.000 dětí z celkového množství přibližně 791.000 školáků, kteří se učí cizí jazyk. Naprostá většina všech chodí na angličtinu. Další řeči si děti volí většinou později jako druhý cizí jazyk. Ruština je na školách třetím nejobvyklejším cizím jazykem po němčině. Necelé procento dětí se učí španělsky či francouzsky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Zatímco ve školním roce 2007/2008 se podle ČSÚ učilo rusky na základní škole 1,3 procenta dětí, loni to bylo 6,6 procenta. Za deset let jde o nárůst o zhruba 43.000 dětí z původních přibližně 9100. Loni chodilo na ruštinu 52.002 školáků, tedy zhruba šestinásobek původního počtu.

Díky migraci přibývá v základních školách i Rusů. Vedle Slováků, Vietnamců a Ukrajinců tvoří největší skupinu cizinců. Ve srovnání s růstem popularity ruštiny se ale jejich počet tolik nezvýšil. Před jedenácti roky chodilo do základních škol v ČR 905 dětí s ruským občanstvím a 2957 s ukrajinským občanstvím, loni to bylo zhruba jednou tolik.

Ruština je třetím nejoblíbenějším jazykem po angličtině a němčině, jejíž popularita rovněž roste. Počet školáků, kteří se učí německy, stoupl od školního roku 2007/2008 do loňska asi o třetinu. V důsledku demografického vývoje se zvedl také celkový počet dětí, tento nárůst ale nebyl tak veliký. Za deset let přibylo v základních školách dohromady asi deset procent žáků.

Německy se loni v základních školách učilo kolem 22 procent školáků, což bylo zhruba 176.000 dětí. O deset let dříve chodilo na němčinu o 48.602 žáků méně. Výuku německého jazyka podporují svými prohlášeními i zástupci zaměstnavatelů, kteří často poukazují na to, že na trhu práce chybí lidé se znalostí němčiny. Žádaná je zejména u zájemců o povolání v technických oborech.

V posledních letech výrazně vzrostla rovněž obliba španělštiny, která loni poprvé předčila francouzštinu, již si naopak vybírá čím dál méně lidí. Před jedenácti roky se španělsky učilo 1396 školáků a francouzsky 7376 žáků, loni mělo španělštinu 6491 dětí a francouzštinu 6145 školáků.

Téměř všichni žáci základních škol se nejpozději od třetí třídy učí anglicky. Někteří začnou s angličtinou již v první třídě. Povinná sice angličtina není, ale škola by ji měla nabízet přednostně. Pokud rodiče zvolí pro své dítě jiný cizí jazyk, mohou později narazit na potíže s návazností výuky při přechodu na jinou školu. Angličtinu tak loni mělo kolem 786.000 z celkového počtu asi 791.000 žáků základních škol, kteří se učili cizí jazyk.

Děti mají na základní škole dva cizí jazyky. Na první, kterým bývá právě angličtina, chodí povinně mezi 3. a 9. třídou alespoň tři hodiny týdně. Další cizí jazyk přibude žákům nejpozději od 8. ročníku. Školy mohou nabízet němčinu, francouzštinu, španělštinu, italštinu, ruštinu, slovenštinu, polštinu, případně i jiný jazyk.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.