Česká pošta chystá změny, stát ji příští rok vyplatí dluh 3,3 miliardy, řekl Babiš
Státní dluh České poště
NOVÉ
1
Stát dluží České poště 3,3 miliardy korun. Jejich vyplacení je podmíněno souhlasem Evropské komise a očekává se v příštím roce. Po čtvrtečním jednání s generálním ředitelem pošty Romanem Knapem to uvedl premiér Andrej Babiš.
Podle Knapa jde o úhradu tzv. univerzální služby, tedy základních poštovních služeb, které si stát u pošty objednává. Za loňský a letošní rok je tato částka okolo 1,5 miliardy za každý rok a z minulých let stát podniku nedoplatil 300 milionů Kč.
Babiš ve čtvrtek s Knapem a ministrem vnitra Janem Hamáčkem jednal o chystané restrukturalizaci podniku. Jejím výsledkem má být to, že se v roce 2021 dostane zpátky k zisku, loni vykázal miliardovou ztrátu. Podnik by měl snížit počet zaměstnanců z 29 000 až o 7000 do roku 2025 a zavést nové formy obsluhy zákazníků a distribuce. Snížením pracovních míst chce pošta mimo jiné reagovat na vysokou fluktuaci zaměstnanců, která dosahuje až 25 procent ročně.
„Česká pošta ale zároveň nechystá redukci a dostupnost poštovní pobočkové sítě. Chceme zachovat pro naše občany ten komfort, aby měli poštu v dosahu,“ uvedl Hamáček.
Poštu čeká v příštích třech letech prodej zbytného majetku za zhruba 2,7 miliardy korun. Výnos z prodeje zejména nepotřebných nemovitostí chce použít na investice do nových technologií. Pošta se už několik let snaží prodat klášter na Praze 5 a uvažuje o prodeji své centrály v Jindřišské ulici.
Podnik se má v rámci restrukturalizace rozdělit na tři samostatné divize zajišťující služby pro stát, logistiku a finanční služby a prodej. Každá obchodní jednotka bude mít samostatné účetnictví a zodpovědnost manažerů za jejich hospodářské výsledky.
Vedení pošty počítá se zachováním 3200 obslužných míst, změní ale jejich podobu, aby lépe odpovídala potřebám lidí a byla efektivnější. Zhruba 420 poboček bude zaměřených na expresní vydávání zásilek, 1300 poboček nabídne samoobslužnost. Počítá se zhruba 1500 partnerskými poštami, z toho 600 samoobslužnými, kde si zákazníci vyřídí poštovní a finanční záležitosti bez nutnosti být obslouženi personálem.
Podle předsedy opoziční Pirátské strany Ivana Bartoše fluktuaci na poště výrazně umocňuje chronické přetěžování zaměstnanců nesmyslnými úkony a osobními plány, do nichž patří prodej losů, nabízení finančních služeb nebo distribuce reklamních letáků. Jednou z příležitostí, jak služby pošty zkvalitnit, byl projekt Pošta partner, který měl umožnit provozování poboček obcemi nebo soukromými subjekty. „Bohužel přísná pravidla programu a pouhých 14 000 Kč měsíčně za měsíční provoz se ukázaly jako nedostatečná motivace,“ podotkl.
Česká pošta má podle ekonoma Lukáše Kovandy jednu z nejhustších sítí kamenných poboček na světě. „Hlavně v malých obcích by mohly poštovní služby více provozovat prodejci potravin nebo suvenýrů, v rámci programu Pošta Partner. Tak to už funguje v několika západních zemích. Je to něco na způsob partnerského byznysu,“ podotkl.
Od srpna platí novela poštovního zákona, podle které bude moci pošta požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo půl miliardy. Zvýšení horního limitu kompenzací navrhl Hamáček, protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. V letech 2018 až 2022 jsou odhadovány až na tři miliardy ročně.
