VIDEO: Jak v uzavřeném Uničově bojují proti depresi. Ukolébavkou z věže, potleskem pro záchranáře

Už týden uplynul od nařízení, kterým hygienici uvalili karanténu na 21 měst a obcí v Olomouckém kraji. K úplné izolaci došlo na začátku minulého týdne i v hanáckém Uničově. Ačkoli je zhruba dvanáctitisícový Uničov momentálně zcela odříznutý od světa a služby ve městě fungují jen v omezené podobě, místní obyvatelé nepropadají depresi, respektují opatření a dokonce podporují složky integrovaného záchranného systému v práci.

Karanténa potrvá v oblasti podle hygieniků nejméně do 29. března, není však dosud vyloučeno, že se bude prodlužovat. Nikdo nesmí dovnitř ani ven, aby se zabránilo dalšímu šíření nemoci, kterou způsobuje nový koronavirus. V době uzavírky bylo jen v Uničově potvrzených 18 případů nákazy (nyní 30). Některé zdroje ovšem předpovídají, že by nakažených v celé uzavřené oblasti mohla být až tisícovka.

Počet nakažených je ovšem obtížné prokázat kvůli nedostatku testů, kterým Uničov trpí stejně jako nedostatkem dalšího zdravotnického materiálu jako jsou roušky a respirátory. Současná situace zde zvedla, podobně jako v celé republice, vlnu nebývalé solidarity a lidé si šijí roušky sami, pomáhají si mezi sebou, nabízejí seniorům nákupní servis a tak dále. I přes to, že místní obyvatelé dobře vědí, že situace je kritická, nepropadají depresi a výzvě se postavili čelem.

Příkladem, že situaci musí zvládnout všichni společně, jde celému městu starosta Radek Vincour (ODS). Sám starosta se totiž o karanténě dozvěděl, jak řekl, asi 5 minut před samotným aktem. Kromě toho, že se podílí na distribuci zdravotnických pomůcek potřebným a samotném chodu města, rozhodl se aktivně šířit optimismus i jinak. Dětem, které v těchto dnech obdivuje, za odměnu, jak řekl, zahrál osobně z radniční věže ve večerních hodinách ukolébavku.

Nepříjemná opatření tu místní respektují a dodržují po vzoru starosty Vincoura také s optimismem. Policisté, kteří hlídají příjezdy do města, se prý setkávají nejčastěji s pochopením. Důkazem toho je jeden z místních, který dokonce policii věnoval mobilní přístřešek s posezením, aby jim ulehčil práci, kterou tu většina zasažených vnímá jako nutnou. Ve večerních hodinách se pak obvykle velká část obyvatel na největším lokálním sídlišti spojí, aby sborově poděkovali všem složkám IZS a prodavačkám a prodavačům za jejich práci prostřednictvím potlesku, naposledy také za doprovodu státní hymny.

Čtěte také: „Je to jako na konci světa“. Jak se žije v uzavřeném Uničově