Rvačka o klienty nepřestává. Banky nadále snižují sazby hypoték
Vysoké ceny nemovitostí
NOVÉ
1
Banky na tuzemském trhu se nepřestávají přetahovat o klienty, kterým nabízejí zvýhodněné sazby k hypotékám. Sestupný trend začal v únoru letošního roku a sazby v dubnu klesly na průměrně 2,85 procenta. Důvodem je na prvním místě regulace ze strany České národní banky (ČNB), která v minulém roce navyšovala sazby celkem pětkrát. Vyššími úrokovými sazbami lákají banky také na své spořící účty, které jsou však pro zákazníky nevýhodné kvůli vysoké inflaci.
Už za první čtvrtletí letošního roku klesl zájem o hypotéky o 30 procent ve srovnání s loňskem. Na vině jsou jednoznačně zhoršené podmínky k získání hypotéky ze strany ČNB či rostoucí ceny nemovitostí. Banky tak bojují doslova o každého klienta. „Bankéři na tuto situaci reagují tím, že se snaží lákat nové klienty a vylepšují své nabídky. Například na hypotékách začala klesat průměrná úroková sazba, přestože Česká národní banka v loňském roce pětkrát zvýšila úrokové sazby a letos v květnu v tom pokračovala. Lukrativnější nabídky však zatím nedokázaly zastavit výrazný pokles v objemech poskytnutých hypoték,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Podle hlavního ekonoma skupiny Delloite Davida Marka klesá zájem o hypotéky zejména kvůli vysokým cenám nemovitostí. „Banky nesnížily úrokové sazby u hypoték kvůli poptávce, ta stále roste, byť o něco pomaleji než dříve, ale kvůli vývoji úrokových sazeb na peněžním trhu. Delší konec výnosové křivky úrokových swapů i státních dluhopisů znatelně klesl. V reakci na to mohly začít klesat také sazby hypoték s delší dobou fixace,“ řekl pro Echo24 David Marek.
Ekonomové očekávají, že se centrální banka do dalšího navyšování sazeb nepustí. Člen bankovní rady Vojtěch Benda však vidí prostor pro další růst, který by znamenal další problém při poskytování hypoték. Guvernér ČNB Jiří Rusnok pak v březnu připustil, že vysoká inflace by mohla centrální banku donutit navýšit sazby až dvakrát v tomto roce. „Bude hodně záležet na tom, co se stane v nejbližších měsících,“ řekl Jiří Rusnok.
Podle hlavního ekonoma investiční skupiny Roklen Dominika Stroukala se však hypotéky i při nečinnosti centrální banky začnou zdražovat. „Nyní jsme ve zvláštní situaci, kdy banky sedí na likviditě a perou se o zájemce o hypotéky, a tak jejich sazby nerostou a dokonce mírně klesají, a zároveň s rostoucími sazbami centrální banky začínají zvyšovat sazby na spořících účtech. Pokud by centrální banka zásadně nezměnila svojí politiku, tak se v dohledné době s nejvyšší pravděpodobností situace znormalizuje a vedle rostoucích úroků na spořících účtech začnou mírně zdražovat i hypotéky,“ řekl pro Echo24 Stroukal.
Banky se musejí při honbě za klienty vypořádávat s vysokou inflací, která dosáhla v květnu meziročně růst 2,9 procenta. Analytici přitom počítali s tím, že dojde ke zpomalení na 2,6 procenta. Stouply však ceny potravin, bydlení či elektřina. Spořící účty se tak klientům začínají nevyplácet.
„Většina úrokových sazeb na spořících účtech je hluboce pod mírou inflace, která se v květnu vyšplhala na 2,9 procenta. Přestože na některých spořících účtech vzrostly úrokové sazby, stále se drží pod úrovní inflace. Fakticky při využívání spořících účtů dochází ke snižování reálné hodnoty spořených peněz. Spořící účty by se tak daly překřtít na „znehodnocovací“ účty,“ řekl pro Echo24 Štěpán Křeček.
Češi mají u bank uloženo na spořících účtech přibližně 1,25 bilionu korun.
