Západní Balkánce láká EU. Vloni se do ní vystěhovalo čtvrt milionu lidí, hlavně do Německa
Údaje Eurostatu
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Do Evropské unie se loni legálně vystěhovalo bezmála čtvrt milionu lidí ze zemí západního Balkánu. Vyplývá to ze zveřejněných údajů evropského statistického úřadu Eurostat. Žebříčku vévodí Albánie, z níž za jediný rok emigrovalo do bloku přes dvě procenta veškerého obyvatelstva.
V roce 2018 z nečlenských států EU na západním Balkáně - Černé Hory, Bosny a Hercegoviny, Albánie, Srbska, Severní Makedonie a Kosova - odešlo 228 000 osob. V poměru k celkové populaci i v absolutních číslech jich nejvíce opustilo Albánii (62 000 lidí, respektive 2,2 procenta), jen o pár desetin procenta nižší údaj zaznamenaly Severní Makedonie a Kosovo. Ze Srbska a Bosny odešlo kolem 1,5 procenta obyvatel. Nejmenší populační úbytek v důsledku emigrace se odehrál v Černé Hoře (3000 lidí, respektive 0,5 procenta).
Ze zprávy Eurostatu dále plyne, že lidé ze západního Balkánu míří nejčastěji do Německa. Výjimku tvoří Albánie, z níž obyvatelstvo migruje především do Itálie.
Podle loni vydané zprávy ústavu Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) se z Balkánu stěhuje zejména mladší a vzdělanější obyvatelstvo, dochází k takzvanému odlivu mozků. Příčinou tohoto dramatického demografického trendu je především nedostatek pracovních příležitostí v zemích původu či ztráta naděje, že se pracovní místa podaří vytvořit.
K dalším důvodům masového vystěhovalectví odborníci řadí rozbujelou korupci i existenci již dostatečně velkých balkánských komunit v západní Evropě, které migraci zpětně dále umocňují. Případ Bulharska, Rumunska a Chorvatska podle ECFR varuje, že po případném vstupu zbylých balkánských zemí do bloku migrační trendy ještě zesílí.
Podle serveru Balkan Insight je trendem posledních let legální migrace ze západního Balkánu do zemí EU, které v časech hospodářské konjunktury potřebují dostatek kvalifikované pracovní síly. Výrazně proto stouplo vydávání pracovních víz pro občany balkánských zemí a naopak pokleslo nelegální přistěhovalectví, ke kterému má nyní důvody čím dál méně Balkánců.
