Skupina kolem Šnobra takovou podporu neměla. Minoritáři ČEZ hlasovali spolu se státem
ČEZ
NOVÉ
FOTO: ČEZ
Roztržka mezi státem a skupinou minoritních akcionářů energetické společnosti ČEZ kolem Michala Šnobra vyvrcholila v pátek odchodem členů této skupiny z valné hromady firmy poté, co obvinili ČEZ z nezákonného zúžení programu jednání. Jak ale ukazuje záznam o hlasování valné hromady, nejedná se o žádný útlak majoritního akcionáře vůči těm minoritním. Většina z nich totiž hlasovala v souladu se státem proti Šnobrovým návrhům.
Valná hromada ČEZ nakonec zamítla všechny návrhy, které minoritní akcionáři kolem Michala Šnobra předložili. Šnobr a spol. podali hned v úvodu valné hromady protest proti programu jednání, který podle nich ČEZ nezákonně zúžil, a valnou hromadu záhy opustili. Ten se už dříve vyjádřil, že nezařazením některých bodů udělalo představenstvo ČEZ z jednání „bramboračku“ a jako pravděpodobný důvod označil „veliký strach, že by se asi mohlo stát, že by něco z toho bylo odhlasováno“. Realita byla ale jiná. Ze záznamu o hlasování valné hromady vyplývá, že výrazná většina minoritních akcionářů, kteří se hlasování zúčastnili, hlasovala proti všem Šnobrovým návrhům.
Celková nepodpora (včetně akcionářů, kteří se hlasování zdrželi) návrhů podaných skupinou akcionářů kolem Šnobra tak činila od 98,36 do 99,7 % hlasů. V lednu Šnobr oznámil, že sdružuje akcionáře firmy s více než jedním procentem akcií. Stát potom jako majoritní akcionář drží prostřednictvím ministerstva financí asi 70 % akcií.
Šnobr současné vedení ČEZ kritizuje dlouhodobě. Už dříve uvedl, že představenstvo firmy by mělo vyvodit osobní zodpovědnost za některé své kroky, mimo jiné za problematiku svarů v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ na konto protestu skupiny na valné hromadě zopakoval, že přijal na pořad valné hromady všechny body, které právně mohl, a představenstvo ji svolalo podle zákona.
Přijat byl jediný návrh podaný vedením firmy
Tématem pátečního jednání byla mimo jiné strategie firmy nebo opční program, který mohou manažeři ČEZ využít na nákup akcií společnosti. V obou záležitostech navrhovali minoritní akcionáři změnu stanov společnosti. Některé navrhované body týkající se opčního programu i dalších záležitostí firma na pořad jednání akcionářů nezařadila, Šnobr uvedl například diskusi o případném prodeji hnědouhelné elektrárny Počerady, kterou společnost vlastní.
Podle Šnobra vedení ČEZ nezařazením části požadavků minoritních akcionářů program valné hromady znepřehlednilo a zůstalo z něj torzo. „Program valné hromady byl změněn do té míry, že v podstatě kromě návrhu na odvolání a volbu členů dozorčí rady není na této valné hromadě o čem jednat,“ řekl při odchodu z jednání Šnobr.
Kromě procesních bodů byl nakonec přijat pouze protinávrh vedení firmy, týkající se povinnosti předkládat valné hromadě návrh koncepce podnikatelské činnosti společnosti jednou za čtyři roky. Dosud časové určení chybělo, akcionáři kolem Šnobra navrhovali dvouletý interval. V tomto jediném bodě se většina minoritních akcionářů postavila v hlasování proti státu.
Šnobr ve svém vystoupení uvedl, že jako kvalifikovaní akcionáři požádali soud, aby je pověřil svolat valnou hromadu v rozsahu, jak chtěli. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl, že firma vnímá odchod iniciátora valné hromady z jednání jako projev neúcty k ostatním akcionářům, kteří se jednání v Praze účastní. „Museli si vyhradit čas na svou účast na valné hromadě, mnoho z nich přijelo z jiných částí republiky,“ podotkl.
Mluvčí dále uvedl, že na pořad jednání byl zařazen mimo jiné bod volby členů dozorčí rady firmy, u kterého kvalifikovaný akcionář v médiích avizoval, že bude navrhovat svého zástupce. „Kvalifikovaný akcionář se ani k bodu volby členů do dozorčí rady, který sám navrhoval, nevyjádřil a nikoho nenavrhl, a co více, ani se už projednávání tohoto bodu neúčastnil,“ dodal Kříž. Valná hromada nakonec o změnách v dozorčí radě firmy vůbec nehlasovala, žádný z akcionářů nepodal návrh na jakkoliv změny v ní. Jednání trvalo i s přestávkami zhruba čtyři hodiny.
Šnobr v pátek také vyzval generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, aby se do pondělí distancoval od svých slov, že páteční valná hromada je nadbytečná. Pokud tak neučiní, vyzve dozorčí radu společnosti, aby přezkoumala Benešovu kompetenci vést firmu. „Naše výzva vůči generálnímu řediteli ČEZ nebyla ´jen´ o prohlášení, že jde o zbytečnou valnou hromadu,“ uvedl později na twitteru Šnobr. Podle něj jde o celý text komentáře, který vyšel ve čtvrtek v Lidových novinách s podpisem Beneše.
Generální ředitel v textu mimo jiné uvedl, že je otázkou, zda jde akcionářům kolem Šnobra pouze o rychlou maximalizaci jejich zisku nebo za jejich požadavky stojí i snaha ČEZ oslabit. „Jeden z lidí, kteří jsou ve skupině kvalifikovaných akcionářů, má totiž zároveň ekonomický prospěch z podnikání našeho konkurenta – Energetického a průmyslového holdingu,“ řekl už na začátku listopadu Beneš Mladé frontě Dnes. Na pondělní odpoledne chystají minoritní akcionáři kolem ekonoma a poradce investiční skupiny J&T Šnobra tiskovou konferenci, kde chtějí představit další postup.
