Proč Češi nepomáhali i dřív, ptají se Němci v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny

Pomáhat nejen v této době musíme, ale také umíme. Na adresu České republiky to v rozhovoru s rozhlasovými stanicemi Deutschlandfunk a WDR český velvyslanec v Berlíně Tomáš Kafka. Novináři se ho ptali na důvody české angažovanosti v pomoci Ukrajině u uprchlíkům mířícím do Evropy. Kafka se domnívá, že rozhovory s ním jsou i cestou, jak si Německo chce doplnit představu, jak Česko nahlíží na současnou chaotickou situaci, kdy skončil svět podle Merkelové.

„Dlouhou dobu ani německá média moc nevnímala, jaká je skutečná situace v Česku, kolik máme ukrajinských vyhnanců,“ řekl Kafka s tím, že německá veřejnost byla fascinována situací v Polsku a také posunem situace v Maďarsku. „A tím, že Česká republika není bezprostředně sousední zemí s Ukrajinou, tak jsme se do těch různých mediálních přehledů ani moc nedostávali,“ doplnil. Dodal, že to se nyní mění a že si německá média očividně daleko více cení českého pohledu.

Po ruské invazi plní německá média denně zprávy o ukrajinských běžencích mířících do sousedních zemí. V centru pozornosti Německa je především Polsko, kam se uchyluje většina uprchlíků. Do hledáčku německých médií a především pak těch regionálních v Sasku a Bavorsku se ale dostává i Česká republika.

Komentáře, které se Česku věnují, si často pokládají otázku o příčinách zcela chladného postoje Čechů k běžencům v roce 2015, kdy do Evropy utíkali zejména Syřané, Afghánci a obyvatelé severoafrických zemí, a naopak současné vřelosti vůči Ukrajincům. Hlavní odpovědí těchto analýz je srpen 1968, kdy Češi získali vlastní zkušenost s tehdy sovětskou invazí.

Kafka poukázal na to, že Německo nijak kontroverze roku 2015 nezdůrazňuje. „Musím ke cti německé strany říct, že tady nedochází k nějakému triumfování a ani k nějakým výčitkám, proč jsme nejednali v roce 2015 řekněme vstřícněji. Myslím si, že tady je možné říci, že ten celý svět se změnil, že se změnilo nejenom vnímání migrace, ale také se změnilo zásadně vnímání Ruska a (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ uvedl.

Netuším, kdo odpustí Rusku, říká velvyslanec

Český diplomat k omylům a nedoceňováním situací týkajících se Ukrajiny a Ruska zmínil slova někdejšího německého ministra zdravotnictví Jense Spahna, který řekl, že až skončí pandemie nemoci covid-19, bude nutné si vzájemně mnohé odpustit. „Já myslím, že i tady si v rámci posledních deseti let, až skončí válka na Ukrajině, doufejme, budeme muset něco odpustit. Jenom jediná věc mně vrtá hlavou, že netuším, kdo odpustí Rusku,“ řekl.

Kafka mluvil i o současné evropské jednotě, kterou ještě nedávno narušovaly spory mezi Bruselem a Polskem o vládu práva a také následky odchodu Británie z Evropské unie. „Je dobře, že v té hrůze, kterou teď zažíváme ze strany Ruska, je aspoň pozitivní zpráva, že Polsko i Británie se vrátily zcela jednoznačně, řekl bych skoro do první linie Západu při obraně hodnot,“ řekl. Podle něj je samozřejmé, že se tímto spory nesmažou. „Je doba, kdy se řeší vláda práva, a je doba, kdy se řeší válka na Ukrajině. Je velice dobře, že ty věci se spolu, jak věřím, míchat nebudou a že polská inspirace bude jak pro celou Evropu, tak pro Německo naprosto nezpochybnitelná,“ řekl.

„Možná si tady na závěr troufnu říct takovou průpovídku, že rozdíl mezi Polskem a Německem byl dlouhou dobu takový, že Polsko se bálo Ruska a jinak ničeho a že Německo se nebálo Ruska a jinak všeho. A já věřím, že teď, kdy je na tahu Německo, se trochu poučí z pohledu Polska,“ dodal.