Nastává letní slunovrat. Nejdelší den roku přinesl ochlazení

Necelou čtvrthodinu po dnešních 11:00 nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Den letního slunovratu je nejdelším dnem roku a polední výška Slunce nad obzorem dosahuje svého ročního maxima. Začátek letošního astronomického léta paradoxně provází mírné ochlazení. Dnešní nejvyšší teploty by už podle předpovědi neměly stoupat k téměř 40 stupňům Celsia, jako tomu bylo o víkendu, ale zůstanou většinou do 25 stupňů.

Jako astronomické léto se označuje období od letního slunovratu do podzimní rovnodennosti. Přesný čas obou jevů vědci pro každý rok vypočítávají. Tím se liší se od klimatologického léta, které začíná vždy 1. června a končí posledním srpnovým dnem. Ještě jinak je definované vegetační léto, tedy období s průměrnými denní teplotami vyššími než 15 stupňů Celsia.

V přesném začátku astronomického léta jsou mezi jednotlivými roky několikahodinové rozdíly. Většinou nastává letní slunovrat 21. června, výjimečně o den dříve. Velmi vzácně může slunovrat nastat také 19. nebo 22. června. Důvodem měnícího se počátku léta je nepřesnost kalendářního roku, který trvá 365 dnů. Země ale ve skutečnosti oběhne kolem Slunce za 365 dní, pět hodin a 49 minut. Aby odchylka oproti kalendáři stále nenarůstala, museli jeho tvůrci zavést přestupné roky, které slouží k vyrovnání rozdílu.

V období kolem letního slunovratu v Česku nenastává astronomická noc, tedy stav téměř úplné tmy, při které jsou vidět i nejslabší hvězdy. Důvodem je, že Slunce zapadá příliš nízko pod horizont a světlo rozptýlené v zemské atmosféře ruší pozorování oblohy.