Trumpovo kladivo na kubánský byznys. Bílý dům ohrozí obchod třetích zemí s Kubou
obchod s Kubou
AKTUALIZOVÁNO
1
Bílý dům od 2. května umožní žaloby proti cizím firmám, které na Kubě využívají americký majetek zkonfiskovaný kubánskými komunisty během revoluce v roce 1959. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na šéfa americké diplomacie Mikea Pompea. Rozhodnutí se opírá o sporný zákon z 90. let, účinnost jeho kritické části však dosud prezidenti USA vždy zablokovali. Evropská unie zároveň Washington vyzvala, aby dbal slibu z roku 1998, kdy se USA zavázaly, že nároky se nebudou týkat unijních firem a občanů na Kubě. Ve společném prohlášení proti záměru USA protestovala vedle EU i Kanada; posléze i Kuba.
"Toto rozhodnutí by měly vzít v potaz všechny osoby a společnosti, které na Kubě podnikají," konstatoval Pompeo na tiskové konferenci. Vysoce postavená americká diplomatka Kimberly Breierová doplnila, že z rozhodnutí nebudou žádné výjimky, na což ostře EU a Kanada reagovaly. Společnosti a jedinci se podle Breierové žalobě vyhnou pouze tehdy, pokud se jejich podnikání neopírá o zabavený majetek.
Vejde-li rozhodnutí v platnost, Američané budou moci žalovat společnosti, které podnikají v hotelech, tabákových továrnách, lihovarech a dalších podnicích, které Kuba po nástupu vůdce Fidela Castra znárodnila. Žalovat je mohou i Kubánci, kteří později získali americké občanství, napsala agentura AP.
Breierová uvedla, že americké ministerstvo spravedlnosti považuje za oprávněné 6000 pohledávek na zabavený majetek na Kubě v hodnotě osm miliard dolarů (bezmála 182 miliard Kč). V případě 200.000 dalších vznesených nároků úřad ještě nerozhodl.
Podle Reuters není jasné, zda by americké soudy mohly o těchto vlastnických nárocích rozhodovat. EU už varovala, že by mohla věc napadnout u Světové obchodní organizace (WTO).
"Rozhodnutí Spojených států významně ovlivní unijní a kanadské hospodářské subjekty na Kubě... a povede pouze ke zbytečné spirále soudních řízení," uvedly v prohlášení eurokomisařka pro obchod Cecilie Malmströmová, šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a její kanadská kolegyně Chrystia Freelandová.
Rozhodnutím o žalobách by se kubánský režim mohl dále dostat do problémů při získávání zahraničních investic, konstatovala agentura Reuters s odvoláním na právní experty. Jde rovněž o další známku toho, že Washington chce Havanu potrestat za podporu, kterou poskytuje venezuelskému autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi, což dnes potvrdil i Pompeo.
Americký prezident Donald Trump chce rozhodnutí opřít o kontroverzní Helmsův-Burtonův zákon z roku 1996, který americkým občanům umožňuje podat žalobu na cizí společnosti kvůli americkému majetku zabavenému v 60. letech minulého století kubánským režimem. Američtí prezidenti patřičný oddíl zákona dosud vždy každý půlrok zablokovali kvůli odporu mezinárodního společenství a kvůli obavám, že by spustil vlnu žalob a způsobil chaos v americkém právním systému.
Washington má dnes rovněž podle agentury Reuters oznámit nové sankce proti Kubě, Nikaragui a Venezuele.
