Piráti navrhli nové zdanění podnikatelů. Začínají se řadit k levici, všiml si Pospíšil
Pirátský návrh
Nové
Jan Zatorsky
Další pokus jak zatížit podnikatele daní zatím nevyšlo. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík si postěžoval, že zatímco při prodeji bytu odvádí občan daň, tak podnikatelé při prodeji společnosti žádné peníze státu neodvede. Navrhl proto zrušit daňovou výjimku, která vzniká po třech až pěti letech od založení společnosti, kdy se už nemusí při prodeji odvádět daň z příjmu. S novou daní nesouhlasí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, podle kterého je spíše nutné daňové zatížení naopak snížit.
Pirátský návrh už stopla ministryně financí Alena Schillerová (ANO), které se však návrh na rozpočtovém výboru líbil a zřejmě ho zpracuje ve své nové podobě. Pirát Mikuláš Ferjenčík svou snahu zatížit podnikatele daní zdůvodnil tím, že chce narovnat podnikatelské prostředí a nastavit spravedlivá pravidla pro všechny.
„Já chci zemi, kde budou daně platit všichni a díky tomu bude možné ty daně snížit. Na tomhle postoji nevidím vůbec nic levicového ani pravicového. Pouze elementární snahu o spravedlivé nastavení daní. Platit z práce se všemi odvody cca 45 procent a pozorovat u toho, že z příjmů z kapitálu se platí nula, rozhodně nepřispívá k pocitu férového fungování státu,“ uvedl k návrhu Mikuláš Ferječník.
S nápadem nesouhlasí předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, podle kterého se Piráti těmito návrhy začínají orientovat k levicovým stranám. „Je to hrůza, nepodporuji žádné zavedení nové daně. Piráti se těmito návrhy hlásí k levici. Teď v Praze zvedli daň z nemovitosti. Je nutné daně snižovat, nikoliv zvyšovat,“ řekl pro Echo24 Jiří Pospíšil.
Podobně k tématu hovoří i ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „Samozřejmě nesouhlasím s pirátským návrhem na zavedení daně při prodeji firmy. I když respektuji, že podobné návrhy patří do repertoáru levicových stran, tedy i do programu Pirátů. Oni a další levicové subjekty se dívají podezřele na firmy, zisk, podnikání, proto tyto návrhy, nebo pirátský souhlas se zavedením sektorové daně. Zavedení daně při prodeji firmy by byl další impuls k tomu, aby podnikatelé opouštěli se svými firmami Českou republiku a český daňový systém a zakotvili v zemi, která nechce trestat podnikatele za to, že vybudoval a následně prodal firmu,“ řekl pro Echo24 Jan Skopeček.
Podle Ferjenčíka by přijetí návrhu bylo vykompenzované zvýšením základní daňové slevy na poplatníka, která by se zvedla na 30 tisíc korun z nynějších 24 840 korun. „Jsme toho názoru, že zdanění práce je v České republice extrémně vysoké, slevy na poplatníka byly neměnné více než 10 let a za tuto dobu kvůli dynamice mezd výsledná daňová zátěž rostla. Proto navrhujeme snížení daně z příjmu pro všechny pracující o více než 5000 korun ročně,“ uvedl tehdy Ferjenčík.
Ostatní opoziční strany si z Pirátů často utahují, pokud jde o daňové návrhy. Nejčerstvěji prošlo na pražském magistrátu, kde vládne pirátský primátor Zdeněk Hřib, větší zdanění nemovitostí. Pirátům společně s hlasy zastupitelů iniciativy Praha Sobě a hnutí STAN nakonec návrh prošel a od ledna příštího roku se v některých částech metropole daně razantně zvednou.
Nejznámější případ boje o daně svedli Piráti také v Praze, kde navrhovali zatížit daní na nemovitosti a byty, které majitel nepoužívá. Ostře proti tomuto nápadu vystoupil europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil, který je paradoxně součástí pražské koalice s Piráty, a návrh označil za „levicový experiment“. Snahu Pirátů pojmenoval jako „šmírování“. Piráti totiž chtěli vytvořit analýzu prázdných bytů podle dat z elektroměrů.
Piráti nakonec od nápadu ustoupili a krize byla zažehnána. Podle radního pro bydlení a trasparentnost Adama Zábranského (Piráti), je zdanění prázdných bytů stále téma. „Pokud kdokoliv vlastní byt a neporušuje zákon, je pouze jeho věc, jak s ním nakládá. Špehování soukromých bytů prostřednictvím elektroměrů považuji za nepřijatelný zásah do soukromí. Daň z prázdných bytů by pak znamenala útok na základní právo občanů – právo na soukromé vlastnictví,“ řekl k tématu Jiří Pospíšil.
Velkou vlnu nevole vyvolalo také hlasování předsedy pirátského poslaneckého klubu Jakuba Michálka ohledně církevních restitucí. Na ústavně-právním výboru totiž zdanění restitucí podopřil. Jeho spolustraník Mikuláš Ferjenčík se přitom zdržel. Ferjenčík později svého kolegu bránil. „Média se dnes obšírně zabývají tématem církevních restitucí. Fakticky poměrně malou úpravou zákona, který mimochodem stávající předseda našeho Ústavního soudu označil za protiústavní. Novela má nějaký dopad na financování církví, ale v zásadě je spíše symbolická, než likvidační. Pro úplnost podotýkám, že jsem ji nepodpořil. Média naopak zcela ignorují druhý bod jednání totožného výboru poslanecké sněmovny – náš návrh na zrušení výjimky ze zveřejňování smluv pro ČEZ,“ uvedl poslanec Mikláš Ferjenčík.
Sám Michálek po velké kritice otočil a uvedl, že chce po vládě předložení analýzy týkající se vyplácení finančních náhrad za restituce. Do té doby, dokud analýza nebude hotová, tak by sněmovna neměla celou záležitost probírat. Při finálním hlasování ve sněmovně pak Piráti zdanění restitucí nepodpořili
