Někteří řidiči už mohou být bez roušek, vláda rozhodla o obnovení NERV
Vládní opatření proti koronaviru
NOVÉ
2
Řidiči veřejné dopravy v uzavřených kabinách nebudou muset nosit roušky, stejně tak členové domácnosti jedoucí v jednom autě. O uvolnění povinnosti nosit v době epidemie koronaviru na veřejnosti přes ústa a nos roušky či jiné ochranné prostředky pro vybrané skupiny informoval po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Výjimku dostali i autisté. Vláda dále rozhodla, že výrobci léčiv patří mezi kritickou infrastrukturu, a obnovila činnost Národní ekonomické rady státu (NERV).
Nosit roušku už podle dřívější úpravy opatření nemusejí také děti ve věku do dvou let. Chránit si nos a ústa rouškou či šátkem nemusejí ani lidé při jízdě na kole či běhu v přírodě. V případě, že jich jede či jde víc, musejí dodržovat odstup dvou metrů.
O zákazu pohybu na veřejnosti bez roušek či šátků rozhodla vláda na mimořádném zasedání 19. března. Usnesla se, že všem osobám zakazuje pobyt a pohyb mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest. „Jako ochranné prostředky se počítají roušky, respirátory, ústenky, šátky, šály či jiné prostředky, které brání šíření kapének,“ stojí v opatření. Výčet možností ochrany reagoval kabinet na tehdejší nedostatek roušek a respirátorů a jejich primární potřebu ve zdravotnictví.
Během tří týdnů trvání povinnosti si na ni stěžovaly rodiny autistů, z nichž někteří nemohou kvůli neschopnosti si na novinku zvyknout, vycházet z domovů. Dýchání přes roušku omezuje i některé nemocné.
Celkem je v Česku k dnešnímu ránu 5335 prokázaných případů nákazy novým koronavirem. Počet lidí s nemocí covid-19, kteří zemřeli v českých nemocnicích, převýšil 100 případů. Podle aktualizované statistiky ministerstva zdravotnictví stoupl počet úmrtí za středu a dnešek o 11 na 104. Podle Vojtěcha se nicméně daří v Česku epidemii dostat pod kontrolu. Nošení roušek pokládá za jednu z cest, jak omezit šíření infekce.
Nosit roušku už podle dřívější úpravy opatření nemusejí také děti ve věku do dvou let. Chránit si nos a ústa rouškou či šátkem nemusejí ani lidé při jízdě na kole či běhu v přírodě. V případě, že jich jede či jde víc, musejí dodržovat odstup dvou metrů.
Výrobci léčiv
Vláda dál rozhodla o zařazení výrobců léčiv do režimu takzvané kritické infrastruktury. Kritickou infrastrukturou jsou podle zákona podniky, u kterých by narušení jejich funkce mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva nebo zdraví osob. Jde například o energetické provozy nebo provozovatele ropovodů či plynovodů.
Podle Vojtěcha je zařazení výrobců léčiv do kritické infrastruktury na místě, protože jsou léčiva strategickou komoditou. Do budoucna bude muset stát podle ministra pracovat na tom, aby na svém území farmaceutické firmy udržel, a nebyl tak závislý na dovozu.
O zařazení výrobce léků do kritické infrastruktury vládu před několika dny požádala Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF). Důvodem podle ní je, aby v současné situaci nebyla přerušena výroba a byl zajištěn přístup lidí k lékům a léčbě, kterou potřebují. Podle ČAFF je nezbytné, aby se k lékům dostali bez jakýkoliv výpadků všichni pacienti, včetně těch, kteří je musí užívat dlouhodobě, bez ohledu na koronavirovou krizi.
Výkonný ředitel ČAFF Martin Mátl uvedl, že cílem není krátkodobě změnit krizový zákon, ale spíše zajistit, aby v případě, že by vláda přijala restriktivnější opatření v oblasti hospodářství a výroby, byl farmaceutický průmysl považován za zásadní průmysl. Poukázal na to, že pokud by byl podle současných pravidel ve výrobě zjištěn jeden nakažený koronavirem, výroba by se zastavila. „Lidem s cukrovkou, vysokým tlakem nebo horečkou ale nemůžeme říci, že teď musí 14 dní počkat, až někde skončí karanténa a pak se zase obnoví výroba jejich léků,“ podotkl Mátl.
Z členských firem ČAFF mají v tuzemsku své výrobní závody například Zentiva a Pro.Med.CS v Praze, Glenmark ve Vysokém Mýtě, Angelini v Brně či Teva v Opavě.
Obnovení Národní ekonomické rady vlády
O obnově činnosti Národní ekonomické rady vlády (NERV) na tiskové konferenci informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Hlavním úkolem rady má být vyhledávání možných problémů ve fungování ekonomiky nebo doporučení při přípravě strategických hospodářských dokumentů vlády. Rada by také měla vyhodnotit přijatá opatření kvůli šíření koronaviru a navrhnout opatření související s přípravou státního rozpočtu na rok 2021.
NERV by měl mít 15 členů, a to zástupců ekonomů i velkých firem. Ti budou v radě působit bez nároku na odměnu. Zároveň by se podle Havlíčka mohl rozšířit NERV ještě o ekonomku Ilonu Švihlíkovou, která by tak byla jedinou ženou v NERV. Podle ministra se má ale teprve vyjádřit, zda se členkou NERV stane. V současnosti je již v ekonomickém týmu Ústředního krizového štábu.
Členy obnovené NERV jsou jako zástupci podnikové sféry generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon, šéf Komerční banky Jan Juchelka, šéf ČEZ Daniel Beneš, člen představenstva Škody Auto Bohdan Wojnar, ředitel vnějších vztahů společnosti Coca-Cola Petr Jonák. Jako zástupce malých a středních podniků je tam prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Z ekonomů je členem rady hlavní ekonom Generali CEE Holding a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, ekonom Jan Švejnar, profesor CERGE-EI a člen Rady pro výzkum, vývoj a inovace Štěpán Jurajda, nebo Miroslav Zámečník, Lukáš Kovanda a Tomáš Sedláček. Členy NERV jsou jako zástupci moderních technologií předseda dozorčí rady O2 Ladislav Bartoníček nebo majitel Rockaway Capital Jakub Havrlant. V NERV bude i sociolog, a to Daniel Prokop z PAQ Research.
POUTÁK
„Jsme přesvědčení, že jsou v radě všichni zástupci ekonomiky, které jsme tam potřebovali. Tento orgán musí být nezávislý,“ uvedl Havlíček. Činnost NERV bude v jeho gesci jako ministra průmyslu o obchodu.
Podle ministra bude NERV strategickým poradním orgánem vlády, zatímco nedávno vzniklé další týmy, například při Ústředním krizovém štábu vznikly na omezenou dobu. „Je třeba si uvědomit, že například tým pod Ústředním krizovém štábu bude fungovat nějakou omezenou dobu. Proto vznikl tento zastřešující tým (NERV). Nevzniká žádná konkurence, ale tým, který bude fungovat na dlouhodobé bázi,“ uvedl Havlíček.
Původně NERV představila vláda Mirka Topolánka (ODS) v lednu 2009 jako nezávislý poradní orgán kabinetu. Následně v září rada zveřejnila svoji závěrečnou zprávu. Poté činnost rady obnovila vláda Petra Nečase (ODS) v srpnu 2010. Po pádu vlády byla činnost NERV v srpnu 2013 pozastavena. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) pak agendu rady začlenila v roce 2014 do obnovené Rady pro udržitelný rozvoj.
