Socialistický výmysl. Von der Leyenová chce státům vnutit minimální mzdu
slib šéfky Evropské komise
Nové
Foto: Kuhlmann / MSC – Wikimedia Commons
Během svého vystoupení před europoslanci vyslovila nová šéfka komise Ursula von der Leyenová myšlenku, že by chtěla zavést minimální mzdu pro všechny členské státy. Zároveň také řekla, že na návrhu začne pracovat ihned a základy nového nařízení budou jasné během následující sta dnů. Nápad však pobouřil některé europoslance, kteří vidí za výrokem pouze snahu zalíbit se levici. Podle Jana Zahradila (ODS) je pak nápad s jednotnou minimální mzdou velkým ústupkem socialistovi Fransi Timmermansovi, který zastává post prvního místopředsedy Evropské komise.
„Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo i na minimální mzdu, která mu zajistí důstojný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě s ohledem a respektu k rozdílným pracovním trhům,“ pronesla Ursula Von der Leyenová před europoslanci při hlasování o nové šéfce Evropské komise. Von der Leyenová také uvedla, že správným postupem bude společné vyjednávání s odbory. Důvodem zavedení minimální mzdy je podle ní takový, že Evropa musí být v sociální oblasti spravedlivá.
Nová předsedkyně Evropské komise se tak snaží prosadit zavedení minimální mzdy i ve státech, které ji dosud nemají. Nově by jí disponovaly země, jako je Dánsko, Rakousko, Finsko či Švédsko. Podle europoslance Jiřího Pospíšila (TOP 09) je však výrok naprostou utopií, protože není reálně proveditelný. „To jsou socialistické nápady, které nejsou realizovatelné. Jsem přesvědčen, že by to vedlo k ekonomickému kolapsu. Proveditelné by to mohlo být, kdyby stanovila procento z průměrné mzdy k dané zemi. Byl by to stejný výpočet, ale v jednotlivých státech by stále byla mzda jiná,“ řekl pro Echo24 Jiří Pospíšil.
Podle něj byl celý projev von der Leyenové zaměřen na levicové poslance, od kterých potřebovala podporu. Tu nakonec těsně získala, kdy od europoslanců obdržela 383 hlasů z 374 potřebných. Podle lídra kandidátky ODS Jana Zahradila je pak tento socialistický krok velkým ústupkem Franci Timmermansovi. Ten byl zablokován skupinou zemí, mezi které se přidala i V4. Nakonec však získal pozici prvního místopředsedy Evropské komise. „Je to obrovský ústupek Timmermansovi a celé levici. Tady se ukazuje, že kandidátka EPP bude prosazovat sociálně-demokratický program,“ řekl pro Echo24 Jan Zahradil.
Podobný názor zastává i europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Jednotná minimální mzda je utopie, nicméně si myslím, že bude tlačit na to, aby všechny státy EU zavedly minimální mzdu. A to vnímám jako problém. Minimální mzda je nástroj, který v řadě případů nutí zaměstnavatele zaměstnávat nejchudší obyvatele na částečné úvazky a nic tím neřeší,“ řekl Tomáš Zdechovský.
Skepticky se k nápadu staví i poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. „V Evropské unii se podařilo prosadit už spoustu nesmyslů v podobě nepotřebných či přímo škodících regulací, tak se obávám, že se může podařit prosadit i tento nedobrý nápad. EU by to neměla vůbec řešit. Mělo by se to nechat na jednotlivých státech, zda si přejí či nepřejí minimální mzdu a v jaké podobě. Platí, že tam, kde minimální mzda neexistuje nebo není stanovena centralizovaně, ale různorodě podle situace v regionu či odvětví, je obvykle menší míra nezaměstnanosti. Nutit země komplikovat si trh práce další regulací a přispívat k vyšší nezaměstnanosti je hloupost,“ řekl pro Echo24 Jan Skopeček.
Podle europoslance Mikuláše Pesky (Piráti) však v nejbližší době nehrozí, že by minimální mzda byla plošně zavedena. „Von der Leyen dle mého názoru navrhuje společná pravidla pro stanovení minimální mzdy v jednotlivých členských zemích. To mi připadá s jistým úsilím dosažitelné, ovšem jednotná minimální mzda pro všechny státy Evropské unie je v následujících 10 letech neprůchozí,“ řekl pro Echo24 pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Podle europoslance bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera však nejde o minimální mzdu v nominálním pojetí. „Myslím, že má na mysli, že v každé zemi by něco takového mělo existovat. A myslím, že akceptuje, že buďto určeno zákonem nebo jiným principem (oborové, z kolektivního vyjednávání). Což je úplně něco jiného, než jak to zní,“ napsal pro Echo24 Luděk Niedermayer.
Jednotná minimální mzda by navíc ohrožovala nejenom malé a střední podnikatele, ale celou ekonomiku. Před nebezpečím sjednocování minimální mzdy varuje i Hospodářská komora, podle které by si sociální politiku měl utvářet každý stát sám.
„Hospodářská komora odmítá snahy o harmonizaci sociální politiky a obecně podřizování se standardům sociálních politik jiných zemí. Pochybujeme o tom, že by se např. Francie srovnala s minimální mzdou platnou ČR. U nás je situace na trhu práce naprosto odlišná než ve Francii či v zemích jižní Evropy. Další umělé navyšování minimální mzdy odtržené od produktivity práce navíc znamená pro české podnikatele dodatečnou zátěž a ohrožení jejich dalšího působení – znamená to zpomalení ekonomického růstu ČR,“ uvedla pro Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková.
Kromě minimální mzdy chce pak Ursula von der Leyenová zdanění velkých internetových společností, boj s chudobou nebo větší zapojení mladých lidí do zaměstnání.
