Rozpočet obrany vzroste jen na 92 miliard. Povinnost výdajů s ohledem na NATO nesplníme

Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po dnešním společném jednání na ministerstvu financí to oznámili ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). V roce 2023 má rozpočet ministerstva obrany vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo schváleno 75,4 miliardy korun.

Metnar řekl, že šlo o jedno z nejtěžších jednání, která za poslední tři roky s ministryní financí vedl. "Byla to těžká diskuse,“ poznamenal. Oba se shodli na tom, že podstatný je rostoucí trend výdajů rozpočtu. Návrh státního rozpočtu musí vláda předložit Sněmovně. Schvalovat ho bude už nová Sněmovna po volbách.

"Pro Českou republiku je důležité, aby byl zachován ten progres, ten růst toho rozpočtu, to je hodnoceno,“ odpověděl Metnar na dotaz novinářů, co bude ohledně výdajů na obranu říkat spojencům. Podotkl, že podle toho, jak NATO hodnotilo minulý rok, byla ČR sedmá nejlepší ze 30 zemí, pokud jde o růst výdajů. Připustil však, ze se Česku s ohledem na vývoj ekonomiky a hospodářskou situaci nepodaří v roce 2024 zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta hrubého domácího produktu. "Ale pro mě je teď nejdůležitější aktuálně, i pro obranu, aby ten rozpočet byl rostoucí, abychom mohli postupně naplňovat ty schopnosti, které má armáda naplánované ve svých strategických dokumentech,“ dodal.

Metnar řekl, že se podařilo vyřešit i problémy s rekrutováním a počty náborů. Armáda podle něj bude pokračovat v naplánovaném rekrutování, což je 550 vojáků ročně. "Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, s ohledem na vývoj mezinárodní bezpečnostní situace je nezbytné si uvědomit, že rozpočet armády, modernizace a rozvoj schopnosti Armády ČR musí růst, protože ta situace není jednoduchá,“ řekl Metnar.

Ministr obrany věří tomu, že se české armádě podaří včas vybudovat těžkou brigádu, kterou má mít do konce roku 2026. Poukázal na to, že situaci zkomplikovala i pandemie, protože někteří možní dodavatelé požádali o prodloužení termínu. Zdůvodnili to podle něj tím, že nestačí napsat a podat závazné nabídky. Protože výzva obsahovala víc než 2500 stran, byl to z jejich strany legitimní požadavek, uvedl. Ministerstvo jim vyhovělo a posunulo termín podávání nabídek na 1. září. Nedá se to však stihnout do voleb a tento projekt tak přejde na budoucí vládu, dodal. Základem těžké brigády má být modernizovaná 7. mechanizovaná armáda. Ministerstvo pro ni plánuje mimo jiné nákup 210 bojových vozidel pěchoty. U ostatních akvizic doufá v to, že je stihne do voleb stihne podepsat a dokončit.

Při schvalování státního rozpočtu na letošní rok si KSČM ve Sněmovně stanovila podmínku pro jeho podporu, aby se z letošního rozpočtu přesunulo deset miliard korun do vládní rozpočtové rezervy. To se také stalo a vláda pak letos peníze obraně vrátila.