„Je ostuda, že stojíte v čele fakulty“. Rozhovor s děkanem vyvolal bouřlivé reakce

Marxista! Rehabilitace komunismu! Jak může být děkanem a učit naše děti!?! I takové bouřlivé reakce vyvolal rozhovor Týdeníku Echo s děkanem Filozofické fakulty, Michalem Pullmannem, v němž Pullmann obhajuje některé praktiky komunistického režimu. Říká v něm například, že lidé před rokem 1989 neměli touhu cestovat, a proto jim zavřené hranice nevadily. Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle Týdeníku Echo, který je právě na stáncích, rozhovor najdete i na stránkách EchoPrime.

Mohutné reakce na rozhovor rezonovaly především na sociálních sítích, kde diskutující kritizovali Pullmanna za jeho „elitářský výklad lidských práv“. Ale nebyly to jen krátké názory shrnuté do několika vět. Například mediální manažer Michal Klíma dokonce napsal Pullmannovi rozsáhlý otevřený dopis, ve kterém ostře kritizuje Pullmannovy postoje. „Je ostuda, že stojíte v čele Filozofické fakulty Karlovy univerzity,“ píše například Klíma v závěru otevřeného dopisu, který zveřejnil na stránkách forum24.cz.

Sám Klíma pochází z disidentské rodiny, jeho otec, spisovatel Ivan Klíma, měl zakázáno vydávat poté, co prosazoval zrušení cenzury v tisku. Michal Klíma Pullmannovi mimo jiné vyčítá jeho postoj k vraždě politika Rudolfa Slánského. Podle Klímy nemůže Pullmann, který vyrůstal v Moskvě v rodině, která z normalizačního režimu těžila, pochopit obraz doby. „K případu justiční vraždy Rudolfa Slánského říkáte, že rezoluce z továren nebyly jen zinscenované. Co tím máte na mysli? Že se ve svobodné společnosti sešli spontánně lidé a napsali, že má být Slánský odsouzen k trestu smrti? Že k tomuto kroku měli lidé zprávy z nezávislých sdělovacích prostředků, aby mohli ke svému názoru informovaně dospět? Že vyšetřování probíhalo v souladu se zákony, to znamená, že se obvinění veřejně přiznávali ke svým údajným zločinům ze své svobodné vůle, a tedy, že rezoluce z továren byly přijímány na základě oprávněných reakcí na tato doznání? Mohl bych v otázkách pokračovat, ale myslím, že to stačí, abychom rozklíčovali termín „zinscenované“. Pokud máte na mysli, že to, co nebylo zinscenované, bylo projevem svobodné vůle, pak bychom museli dojít k závěru, že tuto svobodnou vůli lidé projevili pod tlakem systému a bez znalosti pravdivých informací. Co je to za svobodnou vůli?“ ptá se Klíma v otevřeném dopise.

Klíma vyčítá Pullmannovi i jeho slova o tom, že lidé v socialismu vlastně ani netoužili cestovat za hranice. Podle Pullmanna měla svoboda slova pro slovenského dělníka v roce 1979 menší váhu, než předmanželská půjčka a uklízečka ze ze Žďáru nad Sázavou podle něj radši pojede na Vranovskou přehradu, než do Alp, protože neví co to Alpy jsou. „Opět se musím zeptat, jak to víte? Já si pamatuji že lidé – normální, ne disidenti – stáli ve frontách na ulici několik dní, aby se na ně dostal některý z omezeného množství zájezdů oficiálních cestovek. Že hledali jakoukoliv protekci, aby dostali devizový příslib, který byl podmínkou výjezdu na Západ a který se uděloval jen jednou ročně, a většina lidí ho nikdy nezískala. Když se v roce 1989 otevřely hranice, byl jste už dost starý na to, abyste si všiml těch davů, které proudily přes hraniční přechody jen aby se mohly na chvíli podívat do sousedních vesnic a měst, které byly desítky let za železnou oponou. To nebyli žádní disidenti. Píšete, že představa dovolené se odehrávala na Vranovské přehradě. Když tedy pominu, jak lidé toužili po dovolené v Jugoslávii, co jim zbývalo? Kdyby u nás nevládl komunistický režim, mohli by jezdit na Riviéru. Jak víte, že by nechtěli?“ ptá se dále Klíma.

Sympatie s otevřený dopisem Michala Klímy vyjádřil na twitteru také poslanec TOP 09, Miroslav Kalousek, kde nabádá studenty FF UK, aby si otevřen dopis přečetli a aby nenechali děkana špinit pověst fakulty, jakožto centra svobodného myšlení a obhajoby svobody jednotlivců. „Dnešní děkan tuto tradici špiní bolševickou slinou,“ napsal Kalousek na Twitter.

Děkuji Vám, pane @Michal_Klima, že jste zvedl hlas, mlčet nelze. Snad si Váš text přečte co nejvíc studentů @FF_CUNI. Jejich fakulta byla po staletí centrem svobodného myšlení a obhajoby svobody jednotlivce. Její dnešní děkan tuto tradici špiní bolševickou slinou. https://t.co/Uk1jym3Mn4

— Miroslav Kalousek (@kalousekm) July 16, 2020

Na twitteru se proti Michalu Pullmannovi vyhradil také Michal Bláha, ředitel serveru Hlídač státu, který stejně jako Michal Klíma, kritizoval omezený pohled historika, který minulý režim zažil pouze jako dítě. „Pane Pullmanne, vy o té době píšete jako historik, který ji zažil jako dítě z prominentní rodiny. Já jako člověk z perzekuované rodiny, který v ní dospíval. Vaše hodnocení historie a lidských práv je elitářské, urážlivé k běžným lidem,“ napsal Bláha.

„Pane Pullmanne, vy o té době píšete jako historik, který ji zažil jako dítě z prominentní rodiny. Já jako člověk z perzekuované rodiny, který v ní dospíval. Vaše hodnocení historie a lidských práv je elitářské,urážlivé k běžným lidem.
…
Je ostuda, že stojíte v čele FF UK.“
👏💯 https://t.co/hV5k7og178

— Michal Bláha (@michalblaha) July 16, 2020

Na Klímův otevřený dopis zareagoval Michal Pullmann na webu FF UK, kde vydal prohlášení, ve kterém Klímu zve k veřejné rozpravě na půdě fakulty: „Vážený pane Klímo, ve svém textu mi kladete řadu otázek a otevíráte mnoho důležitých témat. Rád bych Vás proto pozval k veřejné rozpravě se mnou, při níž budeme moci své názory i argumenty pro ně konfrontovat ve vzájemné diskusi,“ napsal Pullmann.