Rusko zakázalo vstup dalším představitelům z Evropy

Moskva v odvetě za sankce Evropské unie rozšířila seznam představitelů členských zemí a institucí EU, kterým zakázala vstup do země. Uvedlo to v pátek ruské ministerstvo zahraničí. Konkrétní počet ani jména osob, kterým zakázalo vstup do Ruska, ale dosud nezveřejnilo. Evropská unie ruské rozhodnutí odsoudila.

Krok podle prohlášení ruské diplomacie postihne především vedení evropských soukromých vojenských společností, které působí v různých regionech světa, ale také představitele bezpečnostních složek, zákonodárných a výkonných orgánů řady členských států, kteří jsou podle Moskvy "osobně zodpovědní za protiruskou politiku" a za kroky "omezující práva ruskojazyčných obyvatel a médií".

Ruské ministerstvo příslušnou nótu předalo zastupitelskému úřadu EU v Rusku.

"Toto rozhodnutí postrádá jakékoli právní odůvodnění a transparentnost a setká se s odpovídající reakcí. Rusko tak zesiluje atmosféru napětí v Evropě, místo aby přispívalo k jeho snížení," uvedla Evropská komise.

Moskva v prohlášení odsoudila "pokryteckou" a "destruktivní" politiku Západu vůči Rusku a jeho spojencům a vybídla Brusel, aby vyslyšel výzvy "Evropanů se zdravým rozumem", kteří prý žádají konec sankční politiky, rozvracející mezinárodní právo a vedoucí do slepé uličky. To by bylo předpokladem k obnově stability a bezpečí v euroatlantickém prostoru a normalizaci ovzduší v mezinárodních vztazích, dodalo ministerstvo.

EU minulý měsíc uvalila sankce na osm lidí a tři firmy spojené s ruskými žoldnéři známými jako Wagnerova (v ruštině Vagnerova) skupina, která je podle řady západních činitelů napojena na osoby z blízkosti ruského prezidenta Vladimira Putina. Šéf nizozemské diplomacie Ben Knapen tehdy uvedl, že s návrhem přišla jeho země spolu s Francií a Českem.

Ministři zahraničí členských států EU schválili zákaz vstupu a zmrazení jejich majetku na území unie. Sedmadvacítka se v době rostoucích obav z možného ruského vpádu na Ukrajinu rozhodla potrestat skupinu obviňovanou například z podpory ukrajinských proruských separatistů. Kreml jakékoli napojení na žoldnéřskou organizaci odmítá.

Unie se shodla na tom, že ruští žoldnéři mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.