Babiš posílá články do LN? To je třeba vyjasnit, píší odcházející redaktoři
prohlášení redaktorů
AKTUALIZOVÁNO
Reprofoto: YouTube – V cekarne
Pnutí v Lidových novinách pokračuje. Poté, co tamější dlouholetá redaktorka Petra Procházková v pondělí ohlásila svůj odchod z deníku, se k její kritice vedení redakce v otevřeném dopisu připojili další dva novináři zahraniční redakce Lidových novin. Hlavním podnětem se pro ně měl stát text údajné zástupkyně humanitární organizace, který podporoval odmítavé stanovisko premiéra Andreje Babiše ve sporu o syrské sirotky. Signály, že Andrej Babiš chce zasahovat do chodu redakce, přišly však již krátce poté, co šéf ANO v roce 2013 před sněmovními volbami koupil vydavatelství Mafra a telefonoval redaktorovi LN.
Více čtěte: Asi nevědí, s kým mají tu čest, volal Babiš do Lidových novin
Trojice redaktorů ve svém aktuálním prohlášení po vedení deníku požaduje vysvětlení vzniklé situace. Server Lidovky.cz minulý týden publikoval článek, který názorově souzněl s odmítavým postojem šéfa hnutí ANO na požadavek přijmutí padesátky syrských sirotků. Autorkou textu byla Taťjana Horáková, údajná prezidentka fiktivního Mezinárodního dětského kříže. Jelikož se však Horáková ukázala být nedůvěryhodnou osobou a o Mezinárodním dětském kříži nikdo nevěděl, editoři Lidovky.cz článek po chvíli stáhli a nedlouho poté následoval text o osobě údajné šéfky organizace. Procházkové vadí, že Horáková měla podle svého vlastního vyjádření zaslat text přímo Andreji Babišovi, jehož asistentka jej přesměrovala do Lidových novin.
„Považujeme za nutné vyjádřit se k aktuální situaci v LN a Lidovky.cz a distancovat se od událostí, které činí naše další působení v redakci problematickým,“ píší společně odcházející redaktorkou další dva členové zahraniční redakce, Ivana Milenkovičová a Milan Rokos. Nelíbí se jim, za jakých okolností se dopis dostal do redakce. „Považujeme za nezbytné vyjasnit, za jakým účelem, kdy a prostřednictvím koho byl text redakci zaslán a komu konkrétně byl adresován. Zvláště v atmosféře vyhrocené veřejné diskuse na toto téma je třeba vyjasnit, proč nebyl text podroben standardním mechanismům interní kontroly,“ požaduje trojice.
„Zároveň apelujeme na vedení redakce, aby doložilo, v jaké podobě byla získána reakce A. Babiše pro článek Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo neviděl. Jmenovitě to, kdo z členů redakce s A. Babišem či jeho spolupracovníky za tímto účelem komunikoval a zda bylo jeho stanovisko pouze doplněno do připravovaného textu, nebo byl jemu či jeho spolupracovníkům celý text zaslán k revizi, případně upraven na základě pokynů A. Babiše či jeho spolupracovníků. Vyzýváme také ke zveřejnění celého telefonického rozhovoru s údajnou T. Horákovou, který redakce Lidovky.cz pořídila 20. září 2018 a publikovala z něj útržky o dva dny později v článku Podivná ‚lékařka‘ nachytala také slovenskou ambasádu a nadaci. Ta teď žádá důkazy o její organizaci,“ tvrdí novináři v otevřeném dopise.
Podle nich není přípustné, aby byli žurnalisté ovlivňováni vysoce postavenými politiky. Šéfredaktor deníku István Léko ve stanovisku vydaném na webu Lidovky.cz politické tlaky odmítl. „Osobně se za zveřejnění nedostatečně prověřeného textu omlouvám a zasadím se o to, aby se podobné chyby neopakovaly. Chci kategoricky prohlásit, že práce novinářů v Lidových novinách a na serveru Lidovky.cz nebyla a nebude pod politickým vlivem,“ napsal Léko.
Praha 24. září 2018
Otevřený dopis vedení Lidových novin a serveru Lidovky.cz
Vážené vedení redakce,
považujeme za nutné vyjádřit se k aktuální situaci v LN a Lidovky.cz a distancovat se od událostí, které činí naše další působení v redakci problematickým. Po zveřejnění článku Dětem ze Sýrie je třeba pomoci, ale představy Šojdrové jsou dost naivní, říká šéfka Mezinárodního dětského kříže, který byl publikován na serveru Lidovky.cz 19. září 2018, bylo námi vedení LN a Lidovky.cz upozorněno na pochybnosti ohledně existence autorky Taťjany Horákové a jí vedené organizace Mezinárodní dětský kříž. Zhruba po dvou hodinách byl text, v němž kritizovala bývalého premiéra Bohuslava Sobotku a chválila současného předsedu vlády Andreje Babiše za odmítání sirotků, stažen a posléze zcela smazán (nadále je však možné ho zobrazit díky vyrovnávací paměti vyhledávače Google).
Pozoruhodná je přitom skutečnost, že prakticky identicky stáhl tento text i server Parlamentnilisty.cz, který ho předtím s odkazem na Lidovky.cz zveřejnil. Lidovky.cz následující den v novém textu Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo neviděl uvádějí, že nejsou prvním médiem, které T. Horákové naletělo. Poukazují mj. na to, že o ní informovala v minulosti další česká a slovenská média.
Podle vyjádření premiéra A. Babiše článek do redakce LN zaslala jeho asistentka. Domníváme se však, že skutečný problém nepředstavuje to, že by LN a Lidovky.cz „naletěly“ T. Horákové či osobě, která text jejím jménem publikovala, nýbrž to, za jakých okolností se tento článek do redakce vůbec dostal. Považujeme za nezbytné vyjasnit, za jakým účelem, kdy a prostřednictvím koho byl text redakci zaslán a komu konkrétně byl adresován. Zvláště v atmosféře vyhrocené veřejné diskuse na toto téma je třeba vyjasnit, proč nebyl text podroben standardním mechanismům interní kontroly.
Zároveň apelujeme na vedení redakce, aby doložilo, v jaké podobě byla získána reakce A. Babiše pro článek Taťjana Horáková: tajemná lékařka s týmy chirurgů, kterou nikdo neviděl. Jmenovitě to, kdo z členů redakce s A. Babišem či jeho spolupracovníky za tímto účelem komunikoval a zda bylo jeho stanovisko pouze doplněno do připravovaného textu, nebo byl jemu či jeho spolupracovníkům celý text zaslán k revizi, případně upraven na základě pokynů A. Babiše či jeho spolupracovníků. Vyzýváme také ke zveřejnění celého telefonického rozhovoru s údajnou T. Horákovou, který redakce Lidovky.cz pořídila 20. září 2018 a publikovala z něj útržky o dva dny později v článku Podivná ‚lékařka‘ nachytala také slovenskou ambasádu a nadaci. Ta teď žádá důkazy o její organizaci.
Žurnalistiku jsme vždy vnímali jako poslání a službu veřejnosti. Nikdy jsme nepsali články na objednávku a nepřebírali materiály podstrčené kýmkoliv s nejasným cílem. Považujeme za nepřípustné, aby v rozporu se všemi etickými zásadami a principy svobodné žurnalistiky byli novináři ovlivňováni vysoce postavenými politiky, což se nesporně v tomto případě stalo. Proto z nastalé situace musí vedení redakce vyvodit pro sebe zásadní důsledky.
Petra Procházková, Ivana Milenkovičová, Milan Rokos
Vydavatelství Mafra, které mimo Lidových novin vydává taktéž deník Mladou frontu Dnes, patří do skupiny Agrofert, kterou šéf hnutí ANO vloni převedl do svěřenského fondu. LN a MF Dnes již v minulosti mnohokrát čelily podezření, že píší texty na politickou objednávku – ať už se jednalo o kauzy vytahované na představitele sociální demokracie, největšího rivala hnutí ANO, nebo na členy vládního hnutí ANO, kteří posléze „byli odejiti“ (např. ministryně Helena Válková nebo Karla Šlechtová).
První signál o tom, že si Andrej Babiš si média pořídil proto, aby sloužila jeho politickým a mocenským zájmům dokládá telefonický hovor s tehdejším redaktorem Lidových novin Janem Kálalem. Konflikt se odehrál 27. června 2013, tedy několik dní poté, co oznámil nákup vydavatelství Mafra. Babiš si tehdy nevybíravě stěžoval, že deník Lidové noviny nenapsal o jeho tiskové konferenci a dožadoval se vysvětlení. Více čtěte zde.
Další důkaz, že Andrej Babiš ovlivňuje svá média, přinesl tajně pořízený zvukový záznam, na kterém s redaktorem Mf Dnes Markem Přibilem probírá strategii publikování kompromitujících textů na své politické soupeře především z ČSSD. Více čtěte zde.
