Audi A1 Sportback: Posun v kvalitě i ceně

Druhá generace Audi A1 je představou značky o hatchbacku nižší střední třídy. Z palety benzinových motorů jsme vyzkoušeli tříválcovou verzi s efektními doplňky.

Audi A1 si nachází své příznivce od roku 2010, kdy bylo stylové vozítko poprvé představeno, tehdy ještě ve třídveřové verzi. Pětidveřová, zvaná Sportback, se objevila o rok později. Nová generace, s výrazně ostřejšími rysy, se začala na platformě MQB A0 vyrábět ve Španělsku minulý rok. Zatímco u první generace pod kapotou našly místo i naftové motory, novinka je nabízena s benzinovými motory TFSI o objemech 1,0 až 2,0 litru. Úplný základ tvoří tříválec 1.0 TFSI s výkonem 95 koní, my vyzkoušeli o něco silnější verzi, která na přední kola posílá výkon 116 k a 200 Nm točivého momentu.

Při hmotnosti 1,2 tuny to stačí ke zrychlení na stovku za 9,4 s a maximální rychlosti lehce přesahující hranici 200 km/h. V praxi je motor docela fajn, ačkoli dynamicky má samozřejmě své rezervy. Dojem trochu kazí vibrace, citelné již od nastartování. A1 s tříválcem není podle očekávání příliš dravá, ale při běžném používání neurazí. Motor zvládne normální styl jízdy se spotřebou kolem 6 l na 100 km, pokud se člověk snaží, zvládne dosáhnout i na hodnotu o něco nižší. To je příjemná zpráva. S motorem se pojí buď manuální šestistupňová převodovka, nebo sedmistupňová skříň s-tronic. Už teď rovnou prozradíme, že příplatek za dvouspojkovou převodovku si raději ušetřete. Jako u drtivé většiny ostatních modelů s malými motory má výraznou prodlevu při rozjezdech a navíc docela pomalu reaguje v případě snahy využít najednou plný potenciál motoru. Manuál bude jistě do městského vozu vhodnější, protože výrazně zvýší obratnost a agilitu vozu, která je s s-tronicem omezena.

Audi A1 se příjemně řídí, ve volantu je přesnost i citelná lehkost, která naopak při manévrech řidičům pomáhá. Testovací vůz byl vybaven 18palcovými koly, která nejsou vhodným doplňkem k jednoduchým nápravám (vpředu McPherson, vzadu kliková náprava). Výsledkem je bohužel omezený komfort podvozku, citelné rázy se ozývají i při jízdě po relativně slušné silnici. Samotné jízdní vlastnosti nejsou špatné, ale rádi bychom vyzkoušeli vůz s normálními, 16palcovými disky, určitě bude ještě obratnější a komfortnější.

Vůz, který vypadá, že má pod kapotou minimálně dvoulitr (který je také v nabídce, s výkonem 200 k), klame tělem. A to i uvnitř. Interiér udělal velký krok vpřed, mezigeneračně se vzdal kruhových výdechů topení a nabízí soustavu hran a displejů. Z hlediska infotainmentu není vozu co vytknout – skvěle funguje dotykové zadávání destinace na centrálním displeji, ale i hlasové ovládání. Tempomat či systém aktivního držení v pruzích funguje také správně, ale jako u většiny ostatních vozů je samotná existence druhého zmíněného otravná, zejména při jízdě po městě člověk prostě nechce, aby mu autíčko neustále tahalo za volant. Pochvalu zaslouží slušná sedadla, dobrá pozice za volantem, přehled o vozidle i prostor na druhé řadě sedadel. Zavazadlový prostor nabízí 335 litrů, je dobře využitelný a dostačující.

Opět narážíme na podivně naspecifikované testovací vozy se zbytečně velkými koly a příplatky, které se k typu vozu nehodí (převodovka s-tronic). Je trochu škoda, že výsledný dojem je těmito prvky ovlivněn.

Pak je tu otázka ceny. Audi A1 začíná na 524 900 Kč, což už samo o sobě není málo. Pravda je, že rozhodně nejde o VW Polo s jinými znaky, A1 je ve všech ohledech (použité materiály, kvalita zpracování, technologie) prémiovým modelem. Ovšem cena umí velmi snadno vystoupat až za hranici milionu Kč, a to i za verzi s tříválcem! Kdyby takto vybavený vůz stál 600 000 Kč, asi bychom to ještě skousli, ale chtít milion za autíčko, které sice funguje dobře, ale výjimečné je maximálně svým stylem a designem, je skutečně odvážná cenová politika.

Plusy:
Interiér, výbava, funkčnost, jízdní vlastnosti.

Minusy:
Převodovka s-tronic, komfort podvozku, cena.