Rusko ztratí víc než Západ
SANKCE VŮČI MOSKVĚ
Západ hrozí Rusku v případě agrese velmi tvrdými sankcemi. Vypadá to navíc, že po prvotním lavírování začínají být západní země soudržné. Už i Německo je soudě podle prohlášení premiéra Scholze a jeho ministryně zahraničí na tvrdé sankce připraveno. To je velmi důležitý bod. Když Vladimir Putin uvěří, že odpověď v podobě opravdu tvrdých sankcí přijde, ví, že ekonomicky ztratí nesrovnatelně víc než Západ. Ten zatím odmítá uvažovat o nejtěžším kalibru. Vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT.
Bez něj by fakticky z Ruska nešla odeslat ani tam poslat jediná platba. A výrazně by se zkomplikoval i obchod uvnitř země. Pro ruskou ekonomiku by to byla obrovská rána. Když byl v roce 2012 vyřazen při sankcích ze SWIFT Írán, přišel o 40 procent svého obchodu. SWIFT je ale zatím považován za „atomovou zbraň“, na niž je zatím brzo. Vladimir Putin to moc dobře ví.
Alternativou může být zákaz jakýchkoli dovozů z Ruska a vývozů tam. O nejtvrdších ekonomických sankcích v případě napadení Ukrajiny už se jedná jako o reálné variantě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí ohlásila nejtvrdší sankce v rozhovoru pro německou televizi ARD. „Pokud Vladimir Putin zahájí válku, odpovíme nejsilnější pákou, kterou máme a která zasáhne Rusko na nejslabším místě: ekonomickými a finančními sankcemi,“ řekla Von der Leyenová. „Finanční sankce pro Kreml znamenají, že pokud zahájí vojenskou agresi proti Ukrajině, bude Rusko prakticky odstřiženo od mezinárodních finančních trhů. Hospodářské sankce se týkají všech produktů, které Rusko nutně potřebuje, aby modernizovalo a diverzifikovalo svoje hospodářství, ale vyrábíme je my a Rusko je neumí nahradit,“ řekla von der Leyenová, podle níž na přípravě sankcí v uplynulých týdnech Evropská komise úzce spolupracovala s USA, Británií a Kanadou.
Reálnou variantou je, že Rusko v odpovědi na sankce zastaví prodej plynu a ropy do Evropy. Různé země jsou na ruských dodávkách surovin rozdílně závislé. EU má ale analýzu, podle které by se všechny členské země bez ruského plynu obešly. Lídři EU to řešili minulý týden v Bruselu.
I ty země, které jsou dnes na ruském plynu závislé, jsou za pomoci ostatních západních zemí schopny využít plyn od jiných dodavatelů. Evropa se na tuto situaci po anexi Krymu v roce 2014 připravovala. Plynovody mají takzvaný reverz, což znamená, že jsou schopny přepravovat plyn oběma směry.
Celou analýzu Lenky Zlámalové si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo, který je od čtvrtka na stáncích. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.
