Jako za studené války. Američané se v OSN s Rusy obviňovali ze stupňování napětí

Návrat do dob studené války – takovými slovy pojmenoval deník The New York Times jednání na Radě bezpečnosti OSN, kde to vřelo kvůli situaci na Ukrajině. Americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová se tam totiž nechala slyšet, že Rusko se chystá k bělorusko-ukrajinské hranici vyslat desetitisíce vojáků, což Moskva označila za provokaci. Rusko tváří v tvář americkým sankcím ohledně zvyšujícího se napětí kolem Ukrajiny neustoupí, uvedlo na to ruské velvyslanectví ve Washingtonu. Atmosféra diskuzí podle listu připomínala přestřelky mezi USA a Sovětským svazem z minulých dekád.

„Spojené státy a Rusko se navzájem v pondělí na Radě bezpečnosti OSN urputně napadly, na jednání plném kyselých výměn, které by klidně mohly pocházet z dob studené války,“ okomentoval deník.

V pondělí o situaci okolo Ukrajiny jednala Rada bezpečnosti OSN, kde americká velvyslankyně Linda Thomasová-Greenfieldová s odvoláním na důkazy USA uvedla, že Rusko chce začátkem února vyslat k bělorusko-ukrajinské hranici přes 30 000 vojáků. „Situace, které v Evropě čelíme, je naléhavá a nebezpečná,“ uvedla. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja na stejném zasedání řekl, že o údajné přípravě Moskvy na vojenskou akci proti Ukrajině chybí důkazy.

Ruská ambasáda ve Washingtonu pak uvedla, že Rusko ustoupit nehodlá. Reagovala tím na twitterový příspěvek americké diplomacie o ruské invazi na Krym v roce 2014. „Je to Washington, nikoliv Moskva, kdo rozdmýchává napětí. Neustoupíme a nebudeme stát v pozoru, zatímco USA hovoří o sankcích," napsalo na facebook ruské velvyslanectví. Rozsáhlé sankce Washington i evropské země slibují v případě ruského vpádu na Ukrajinu.

Přestřelku na sociálních sítích v době, kdy mezi oběma zeměmi panuje napětí kolem shromažďování ruských vojáků u ukrajinských hranic, odstartoval příspěvek amerického ministerstva zahraničí. Diplomacie v něm připomněla ruskou invazi na Ukrajinu v roce 2014 a anexi Krymského poloostrova.

Ruské velvyslanectví v odpovědi naopak tvrdí, že Spojené státy v roce 2014 podpořily "nacionalistický puč" v Kyjevě, což ohrozilo obyvatele Krymu. K současné situaci zastupitelský úřad zopakoval, že pohyb ruských ozbrojených sil na vlastním území je jeho svrchovaným právem a nikoho neohrožuje.

Napětí mezi Moskvou a Západem vzrostlo poté, co Rusko shromáždilo u ukrajinských hranic na 100 000 vojáků. Západní země se obávají invaze; Kreml popírá, že by měl v úmyslu Ukrajinu vojensky napadnout. Požaduje na druhé straně od USA a NATO bezpečnostní záruky, a to včetně závazku, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance.