Změny v systému vzdělávání budou trvalé

„Podnikatelé i školy se budou muset přizpůsobit nové, digitální éře. Jinak zhynou,“ říká prorektor NEWTON COLLEGE Jiří Koleňák k současným překotným změnám ve společnosti. Na celé situaci vidí i pozitiva – účast na výuce i aktivita studentů při komunikaci se školou se viditelně zvýšila.

O digitalizaci se dlouho mluvilo, ale změny přicházely poměrně pomalu. Jak s digitalizací pohnula současná krize?

Několik let jsou v odborných akademických kruzích vedeny debaty o průmyslu 4.0. O tom, co to bude znamenat pro ekonomiku, pracovní trh, jaké budou sociální dopady.

Doba 4.0 ale přišla hodně rychle a to poměrně nečekanou cestou – přes opatření nutná k zabránění šíření pandemie nového koronaviru. Tedy nikoliv jako přirozená evoluce podnikatelského prostředí. Podnikatelé se nyní z role postupných tvůrců digitalizovaného prostředí dostávají do pozice, kdy se musí neskutečně rychle přizpůsobit, nebo přijmout porážku a vyklidit trh. Vysoké školy jsou tímto stavem zasaženy stejně, jako jakákoliv jiná organizace.

Na NEWTON COLLEGE jste měl zavedení on-line výuky na starosti. Jak rychle se povedlo výuku zavést a jak na ní reagují studenti?

Z debat o tom, jestli jsme nebo nejsme připraveni začlenit do výuky daleko více digitálních prvků, jsme začali učit digitálně ze dne na den. Nekonečné diskuze o omezeních a limitech vzdělávání prostřednictvím webinářů, virtuálních vzdělávacích skupin a nejistota ohledně schopnosti a ochotě samostatné práce studentů se nyní ukazují jako pouhá snaha bránit zaběhlé pořádky.

Ukazuje se, že nový stav vyhovuje právě studentům, protože se ještě zvýšila jejich účast na výuce a aktivita při komunikaci se školou.

Může být on-line výuka stejně kvalitní jako klasické přednášky v učebnách?

Chceme-li na školách obecně poskytovat stejně vysokou úroveň vzdělávacích služeb, na kterou byli studenti zvyklí, musíme připravit systém i vyučující na zcela novou roli. V NEWTON COLLEGE historicky budujeme firemní kulturu na principech vzájemně se obohacující komunity lidí, pro které je vzdělání a rozvoj naprostou přirozeností. Důkazem budiž třeba fakt, že za těch 16 let, co fungujeme, máme celou řadu velmi úspěšných absolventů. Založili prosperující firmy, pracují na zajímavých pozicích. A k nám na školu se vracejí v roli přednášejících.

I proto pro nás bylo poměrně snadné rozptýlit obavy a nasadit prvky digitálního vzdělávání ve velmi krátkém čase. A troufnu si říct i v kvalitě, na kterou byli studenti zvyklí.

Je tedy možné, že dnešní situace paradoxně pomůže české školství zmodernizovat?

Současná situace vyvolala velmi cennou společenskou debatu a vytvořila prostor pro legislativní změny, které jsou nutné pro další rozvoj digitálního vzdělávání na vysokých školách. Současné digitální nástroje totiž umožňují velmi kvalitní výuku a trénink. Vysoká škola tak může vedle přípravy na budoucí povolání ještě výrazněji působit jako centrum vzdělanosti, moudrosti, tvoření a rozvoje.

Díky digitálním nástrojům je studium časově mnohem flexibilnější. I proto se přednášející mohou více zaměřit na řešení individuálních kariérních či podnikatelských potřeb studentů. Vysoká škola zkrátka může v nové, digitální éře, více pomáhat svým studentům a absolventům připravovat se na to, v jakém světě budou žít zítra. A obstát v něm.